Slovo bazuka se v souvislosti s Evropskou centrální bankou poprvé objevilo v americkém deníku The Wall Street Journal a od té doby zlidovělo. Skrývá se pod ním soubor opatření, kterým by měla ECB pomoci ekonomice eurozóny.
Podle naší prognózy by mělo zahrnovat snížení depozitní úrokové sazby z minus 0,4 procenta na minus 0,6 procenta, opětovné spuštění programu kvantitativního uvolňování a zavedení takzvaného tieringu.
Tiering, v překladu škálování, by měl bankám ulevit od břemena vyplývajícího ze záporných sazeb. Ty si za ně musí ukládat u ECB přebytečnou likviditu. Tiering by měl umožnit, aby se záporné sazby vztahovaly pouze na řekněme polovinu přebytečných rezerv a zbytek byl této zátěže ušetřen.
To by na jednu stranu chránilo ziskovost bankovního sektoru, na druhou stranu by další snížení depozitní sazby umožnilo levnější financování pro podniky a domácnosti. Jinými slovy, vlk by se nažral, koza by zůstala celá.
Kromě toho ECB pravděpodobně po devíti měsících opět spustí program nákupu aktiv, a to na úrovni 40 miliard eur měsíčně. Program by měl podle naší prognózy trvat až do března 2021. To, že by tato opatření ale dotlačila inflaci na cíl ECB, si nemyslíme. Pomůže to však poskytování úvěrů, podpoří důvěru v ekonomiku i v samotnou Evropskou centrální banku.
