Mezera ve výběru daně z přidané hodnoty (DPH), která představuje rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem DPH, se v roce 2017 v Česku snížila zhruba o 6,4 miliardy korun na 54,8 miliardy korun. Takzvaná VAT Gap tak klesl z 14,7 procenta na 12,4 procenta a ČR se přiblížila průměru Evropské unie. Ten v roce 2017 činil 11,2 procenta, tedy 137,5 miliardy eur (zhruba 3,55 bilionu korun). Vyplývá to z nově zveřejněné studie Evropské komise. Ta zároveň podle materiálu očekává, že za rok 2018 zůstane ukazatel pro ČR beze změny.

Z DPH stát získal v roce 2017 podle materiálu komise 387,5 miliardy korun. Loni to bylo 408,5 miliardy korun.

"Ke snížení mezery ve výběru DPH přispělo zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Při využívání digitálních technologií by ovšem ambice na zvýšení efektivity výběru daní měla být vyšší. V Evropě jsou země, které mají naprosto minimální rozdíl mezi skutečným a ideálním výběrem DPH, jde například o Švédsko, Maltu, Kypr nebo Lucembursko," řekl hlavní ekonom Deloittu David Marek.

Komise upozornila, že mezera ve výběru DPH v roce 2017 v celé EU klesla ve 25 zemích, ve třech naopak stoupla. Jde o Řecko, Německo a Lotyšsko. Nejmenší tzv. VAT Gap byla na Kypru (0,6 procenta), v Lucembursku (0,7 procenta) a ve Švédsku (1,5 procenta). Naopak nejvyšší byla v Rumunsku (35,5 procenta), Řecku (33,6 procenta) a Litvě (25,3 procenta).

"Celkově polovina zemí EU zaznamenala mezeru nad 10,1 procenta," uvedla komise. V Německu je i přes nárůst těsně pod deseti procenty, Slovensko vykázalo 23,2 procenta.