Evropská ekonomika potřebuje další prorůstová opatření, bude však nutné k nim přistupovat s rozvahou a předejít jejich možným negativním dopadům. Europoslancům to ve středu v Bruselu řekla Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB). Mezi její hlavní cíle bude ovšem patřit i snaha udržet cenovou stabilitu, dvouprocentní inflační hranici a boj proti klimatickým změnám, oznámila během slyšení v hospodářském a měnovém výboru Evropského parlamentu (EP). Ten následně její jmenování do čela ECB podpořil.

Podporu výboru ještě musí potvrdit celý parlament v hlasování plánovaném během dvou týdnů. Toto hlasování sice není závazné, ale má politickou váhu. Představitelé EU by měli Francouzku Lagardeovou do čela ECB oficiálně jmenovat na summitu v polovině října, informovala agentura Reuters.

Představitelé ECB dávají v posledních týdnech najevo obavy, že očekávané zpomalení hospodářského růstu je výraznější, než se předpokládalo. Banka proto chystá další stimuly v podobě snížení úrokových sazeb či dalších nákupů dluhopisů.

Lagardeová dosavadní politiku odcházejícího šéfa ECB Maria Draghiho ve středu nekomentovala, připustila však, že hodlá v prorůstových krocích ještě nějakou dobu pokračovat. Zároveň prohlásila, že nechce dopustit, aby přílišné používání těchto opatření vedlo k negativním důsledkům.

"Je jasné, že cenová stabilita zůstane hlavní orientací Evropské centrální banky," řekla francouzská ekonomka.

Související

Uvedla také, že bude pokračovat ve snaze udržet celkovou hladinu inflace na vytyčené hranici blízko dvou procent, přičemž jí nebude proti mysli, kdyby inflace tuto hodnotu mírně překonala. Nízká míra inflace je v současnosti považována za problém pro dosažení kýžených hodnot růstu ekonomiky.

Europarlament má v otázce jmenování prezidenta ECB, jehož funkční období je osmileté, jen poradní roli. Konečné slovo má Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři členských zemí bloku. Slyšení v EP je tak spíše formální.

Poslanci ve středu oceňovali fakt, že v čele ECB poprvé stane žena. Řada dotazů se točila kolem toho, zda a jak hodlá Lagardeová naplňovat jeden z hlavních cílů budoucí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, jímž je směřování k "zelené Evropě".

"Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání," řekla poslancům Lagardeová, která kvůli nové funkci odchází z čela Mezinárodního měnového fondu (MMF). Jednou z možností, jak v této věci může být ECB nápomocna, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

Lagardeová by měla současného prezidenta ECB Draghiho ve funkci nahradit od 1. listopadu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru