Před časem si David Macháček objednal v kavárně limonádu, ale obsluha mu ji donesla bez brčka. Když o něj požádal, odmítli mu ho dát s tím, že plastová brčka škodí životnímu prostředí a hubí želvy. Začal se tak o problém zajímat a hledat možné alternativy. Tak vznikl nápad na slámky ze žita, které dnes Macháček prodává pod značkou We-Straw. Za necelý rok jimi nahradil 1,6 milionu plastových brček.

Jen v Česku se přitom podle odhadů ročně spotřebuje asi 300 milionů brček a ve Spojených státech ještě větší množství každý den. Globálně jde o stovky mi­liard kusů. Vznikají tak tuny plastového odpadu, který často končí na plážích a následně v oceánech, kde se dostává do těl mořských živočichů.

Řada podniků se proto rozhodla, že plastová brčka přestane zákazníkům nabízet. Patří mezi ně třeba řetězce McDonald's či Starbucks. Brčka z plastu zakázala i některá města, jako např. Seattle či Malibu. A Evropská unie s nimi chce skoncovat do roku 2021. Nicméně ne každý je ochoten se brček vzdát, proto se na trhu objevuje řada alternativ.

Podle Davida Macháčka ale často nejsou buď praktické, nebo ekologické. "Kovové či skleněné varianty se obtížně vymývají a kvůli bezpečnosti nejsou vhodné pro děti. Jednorázové alternativy jsou zase energeticky náročné na výrobu. Brčka z těstoviny či papíru mění chuť nápoje, ve kterém se také rozmáčejí. A varianta z kukuřičného škrobu využívá potravinové zdroje, což není udržitelné řešení," říká Macháček.

Proto se rozhodl vyrábět brčka ze žitné slámy, která je odpadem, jenž vzniká při produkci mouky. Jinak by slámu rozdrtily kombajny nebo by ji zemědělci nechali spálit. "Slámová brčka jsou zcela přírodního původu, kompostovatelná a doma i znovupoužitelná. V nápoji se nerozmáčí a jsou bezpečná pro použití," popisuje 26letý podnikatel a bývalý reprezentant v kanoistice.

Slámky We-Straw prodává na svém e-shopu a přes internetové obchody dalších prodejců. Využívá je také více než 250 restaurací, barů a kaváren v Česku a na Slovensku. A Macháček s nimi chce prorazit i v zahraničí. "Naší vizí je zbavit plastu celou Evropu. Chceme nahradit co největší množství brček. A v budoucnu se možná pustíme i do dalších projektů na náhradu jednorázových plastů," líčí Macháček.

David Macháček prodává pod značkou We-Straw slámky ze žita.
David Macháček prodává pod značkou We-Straw slámky ze žita.
Foto: HN – Lukáš Oujeský
 

Rozjezd jeho podnikání podpořila i kampaň na crowdfundingové platformě HitHit, kde se mu podařilo vybrat přes 400 tisíc korun. "Ještě nás čekají velké investice do výroby. Zájem o brčka ze slámy je ale u nás i v Evropě velký a věřím, že v příštím roce nás to snad už dokáže uživit," doufá Macháček, který podniká s pětičlenným týmem.

We-Straw přitom každý měsíc přispívá 5000 korun na organizaci Chráníme mořské želvy.

"Tato zvířata nedokážou rozlišit obvyklou potravu od plastu a ten je dokáže velmi rychle zabít. Podporujeme proto organizaci, která se snaží ochránit jedna z nejdůležitějších líhnišť karety obrovské na světě," říká mladý podnikatel.

Menstruační kalhotky z high-tech materiálů

Redukovat jednorázové plasty chce se svým produktem i 23letá Linda Šejdová, která jako alternativu vložek a tamponů vytvořila znovupoužitelné menstruační kalhotky. Jejich základem je tenká absorpční vrstva tvořená high-tech materiály. Na trh je se svým obchodním partnerem Tomášem Zahradníkem uvedla v dubnu pod značkou Snuggs a od té doby jich prodali přes 6000 kusů.

Ženy za svůj život v průměru spotřebují 10 tisíc tamponů či vložek, což jsou i s plastovými obaly stovky kil odpadu. Menstruační kalhotky se oproti tomu dají prát a jeden pár vydrží rok až dva.

"Hledala jsem pro sebe alternativu k jednorázovým menstruačním pomůckám. Nějakou dobu jsem nosila kalhotky od jiných firem. Ale byly tlusté a nepohodlné. A tak mě napadlo vyvinout svoje vlastní, které by byly více funkční a komfortní," líčí Šejdová.

Vývoj trval asi rok a spolupracovala na něm Technická univerzita v Liberci. "Náš cíl byl přijít s produktem, který bude lepší než výrobky konkurence, což se nám v metrikách, jako je absorpce, savost a nepropustnost, podařilo. Na vývoji ale pracujeme dál a do začátku příštího roku chceme představit nové produkty s různými druhy absorpce a s novými střihy a barvami," říká podnikatelka.

Nedávno ve Snuggs například uvedli na trh první verzi superabsorpčních kalhotek. Ty tvoří vysoce funkční materiály a jsou určeny ženám se silnou menstruací. Své výrobky prodávají přes vlastní internetový obchod a další e-shopy a dál shánějí nové prodejce nejen v on-line světě.

Linda Šejdová vytvořila jako alternativu vložek a tamponů znovupoužitelné menstruační kalhotky Snuggs.
Linda Šejdová vytvořila jako alternativu vložek a tamponů znovupoužitelné menstruační kalhotky Snuggs.
Foto: HN – Lukáš Oujeský
 

Počáteční vývoj produktu Linda Šejdová s Tomášem Zahradníkem financovali z vlastních zdrojů. Jakmile přišly první prodeje, začali zisk ihned investovat do dalšího rozvoje firmy. V současnosti jednají s investory o možnostech finanční podpory, kterou by rádi použili na přípravu zahraniční expanze.

"Globální trh je náš hlavní cíl. Ale bude to napínavý souboj. Ve Spojených státech, Kanadě a v Austrálii jsou asi čtyři firmy, které mají za sebou skvělé výsledky a miliony prodaných kusů ročně. A v Evropě je pár menších společností, které jsou v podobné fázi jako my," popisuje Šejdová.

A dodává, že do budoucna také přemýšlejí o nových produktech, na které by se dal materiál využít. Zaměřit se chtějí třeba na inkontinenci.

Recyklované snowboardy i batohy

S přebytečným odpadem bojuje i projekt Second Chance for Material 19letého Maxe Schrödera. Ten vyrábí snowboardy, skateboardy, batohy i brýle z vyhozených plastů a dalších materiálů. Projekt přitom vznikl jako jeho ročníková práce v osmé třídě základní školy. Inspiroval ho k tomu zážitek ze surfování ve Francii, během kterého plul oceánem plným odpadků.

"Můj táta vyrábí snowboardy, proto jsem se rozhodl vytvořit jako školní projekt prkno. A jako materiál jsem si vybral odpad. Ukázalo se, že jde o ideální volbu. Byl prakticky zadarmo, bylo ho hodně a nikdo to z něj ještě nezkusil," vypráví Schröder.

Když to klaplo se snowboardem, rozhodl se vytvořit i další recyklované produkty. A protože jeho maminka vyrábí sportovní oblečení, naučil se od ní šít. "Na snowboardy a skateboardy používám vyhozená víčka od PET lahví a průmyslový odpad z tátovy dílny, což jsou většinou plasty a dřevo. Batohy, tašky a doplňky vyrábím z vyhozených bannerů a na obroučky brýlí zase používám odřezky z výroby snowboardů a skateboardů," popisuje Schröder. Pracuje také s materiály, které mají nízkou uhlíkovou stopu nebo jsou rostlinného původu.

Své produkty vyrábí hlavně na zakázku a prezentuje je v obchodě Bugaboo snow & sk8. Vytvářel také skateboardové desky jako trofeje pro vítěze závodu Red Bull Feel the Wheel, do kterých zakomponoval i plechovky od energetického nápoje.

Do budoucna by zároveň rád jako osvětu udělal nějakou výstavu svých výrobků. "Jsem pořád ještě na začátku. Snowboardy a batohy to rozhodně nekončí. Jsem otevřený jakýmkoliv produktům a materiálům a hodlám svůj projekt dál posouvat," uvádí Schröder.

Věří přitom, že jeho nápad má velký byznysový potenciál. "S novou vlnou, kdy se začínají řešit ekologické problémy a znečištění planety, bude o podobné projekty čím dál větší zájem," říká Schröder.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru