Podíl obnovitelných zdrojů energie v Česku lze zvýšit bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů. Navíc to pomůže modernizaci energetického sektoru a podpoří ekonomiku, konkrétně desítkami tisíc pracovních míst. O výstavbu nových zdrojů by se měli postarat soukromí investoři, stát by jim ale k tomu měl vytvořit podmínky. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte, kterou ve středu zveřejnila na tiskové konferenci.

Reaguje na požadavek Evropské unie, aby se podíl obnovitelných zdrojů energie v Česku do roku 2030 zvýšil na 23,8 procenta. Základní scénář Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), který vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), přitom počítá jen s podílem 20,8 procenta. Evropská unie proto žádá po Česku nový plán.

Česko má novou podobu klimatického plánu vypracovat do konce tohoto roku. Ministr průmyslu Karel Havlíček v nedávném rozhovoru pro HN uvedl, že než další rozšíření tuzemských zelených cílů podepíše, chce mít na stole detailní propočty. "Chci připravit plán, který se pak bude každého půl roku kontrolovat a musíme být schopni ho adekvátně měnit," dodal.

Studie poradenské společnosti Deloitte vypracovaná pro Svaz moderní energetiky, který zastupuje zájmy zeleného průmyslu, nyní přichází s tím, že Česko bez problémů zvládne i nárůst obnovitelných zdrojů o tři procentní body. "Zvýšení cíle na 23,8 procenta může být z pohledu Česka ekonomicky výhodné a jednoduše dosažitelné. Klíčem je solární energetika," uvádí studie Deloitte, která považuje původní odhady MPO v oblasti výroby energie za "extrémně konzervativní". Nyní je podíl zelených zdrojů na české energetice necelých 14 procent.

V původním plánu s  20,8 procenty ministerstvo počítalo s nárůstem obnovitelných zdrojů v energetice o deset procent. V sektoru teplárenství a dopravy měl být růst vyšší, a to 40 procent, respektive 115 procent. Naopak Deloitte ve dvou scénářích, které vycházejí z ministerského klimatického plánu, počítá s výraznějším nárůstem fotovoltaik, a to hlavně na brownfieldech, výsypkách po vytěžených dolech nebo na méně kvalitní půdě, která se nepoužívá v zemědělství. 

"Chceme opět otevřít debatu o zelené energetice. Studie nabízí cestu pro dekarbonizaci české ekonomiky a ukazuje, že bez rozvoje obnovitelných zdrojů v elektroenergetice se neobejdeme," řekl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, zadavatele studie. 

V prvním scénáři od Deloitte mají fotovoltaiky do roku 2030 narůst z nynějších 2000 megawatt na 9000 MW. Ve druhém scénáři, který počítá s větším podílem kombinované výroby tepla a elektřiny, mohou mít solární elektrárny na konci příštího desetiletí výkon 6850 MW. Množství instalací solárních panelů na střechách je v obou scénářích něco přes 800 megawatt. Oba také počítají s růstem výkonu větrníků do výše 1400 MW. Zachovávají i nárůst obnovitelných zdrojů v dopravě, kde se počítá jak s biopalivy první a druhé generace, tak s rozvojem elektromobility.

Související

Hlavním důvodem pro vrácení fotovoltaiky do českých energetických plánů je podle studie Deloitte snížení cen technologií. "Solární panely a větrné turbíny výrazně zlevnily a do roku 2030 se očekává další pokles o třetinu,” uvedl Miroslav Lopour, manažer v oblasti energetiky Deloittu. Podle něj budou fotovoltaiky po roce 2025 cenově konkurenceschopné, a to při předpokládaných cenách elektřiny kolem 50 eur za jednu megawatthodinu. To je přibližně současná cena elektřiny na energetických burzách. V aukcích na výkon v Německu se už nyní nabízené ceny pohybují mezi 40 až 60 eury.

MPO ve svých plánech fotovoltaiku výrazně upozadilo a plánovalo jen další rozšíření solárních panelů na střechách domů a firemních budov. Větší nárůst předpokládalo u větrných zdrojů a spaloven tuhého komunálního odpadu. Celkem měl nový výkon zelených zdrojů v Česku vzrůst o 423 MW. Ministerstvo bylo méně ambicióznější, protože unijní cíle do roku 2020 naopak Česko překročilo.

Zájem o další rozvoj solární energetiky má v tuzemsku řada firem. Ať už jde o tradiční solární hráče jako třeba Solar Globar, do zelených zdrojů v Česku chce opět investovat také společnost ČEZ. Problémem, kterým česká fotovoltaika trpí, je ovšem nezvládnutý solární boom z let 2009 až 2011. Tehdy skokově vzrostl výkon solárních elektráren na více než 2000 megawatt, což odpovídá výkonu jaderné elektrárny Temelín. Na podporu těchto zdrojů, jež mají zajištěné 20leté kontrakty za ceny i desetkrát vyšší, než je nynější cena elektřiny, jde momentálně většina ze 45 miliard korun, jíž stát ročně provozovatelům zelených zdrojů vyplatí.

Právě současné náklady na fotovoltaiky jsou jedním z hlavních argumentů odpůrců proti jejich dalšímu rozšíření. Ministerstvo průmyslu zatím vyřadilo fotovoltaiky s připravovaných aukcí, které hodlá Česko po vzoru dalších států EU rovněž zavést. Aukce fungují na principu, kdy stát podle svých potřeb vypíše požadované množství výkonu v zelených zdrojích a energetické firmy soutěží s nejnižší nabídkou. Ta představuje garantovanou cenu, kterou výrobce elektřiny získá, pokud její tržní cena spadne pod tuto výši. Naopak ve chvíli, kdy ne nad touto cenou, nemá stát žádné výdaje. Tato provozní podpora umožňuje podnikatelům, kteří nové zelené zdroje staví, aby na ně mohli získat bankovní financování.

Náklady na dosažení původního podílu 20,8 procenta obnovitelných zdrojů ministerstvo do roku 2030 původně vyčíslilo na 277 miliard korun. Analytici Deloitte počítají u fotovoltaicky ambicióznějšího scénáře s náklady 413 miliard, ve scénáři s větším podílem společné výroby tepla a elektřiny (kogenerace) celkem 375 miliard. 

“Oba scénáře jsou proveditelné a dopady na státní rozpočet jsou mírně pozitivní. Na ekonomiku jako celek jsou dopady pozitivní,” řekl David Marek, hlavní ekonom Deloitte. Nové investice mohou mít podle něj u ambicioznějšího scénáře přínos pro ekonomiku více než půl bilionu korun. Jde hlavně o služby dodavatelských firem při jejich stavbě a provozu, na dopravu či technologie, které se vyrábějí v Česku. Nejsou zde tedy započítány náklady na dovoz solárních panelů, které se dominantně vyrábějí v Číně. Pro stát by to potom za deset let znamenalo příjem 85 miliard korun.

Podle Davida Marka bude mít zvýšení podílu obnovitelných zdrojů pozitivní dopad také na zaměstnanost v Česku. “I původní plán ministerstva předpokládá vznik 26 tisíc pracovních míst, naše dva scénáře počítají s 32 a 33 tisíci novými místy," dodal Marek.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru