Zůstali bychom rádi, ale to nemůžeme přežít. Učitel je ohrožený druh a bez vyšších platů se to nezmění

Peďák pro mě byla jasná volba," vypráví třiačtyřicetiletý Antonín L. z Prahy. "Chtěl jsem doopravdy učit. Dělat něco užitečného nejen pro sebe, ale i pro lidi. Ve čtvrťáku jsem ale školu opustil. Nedokázal jsem ji skloubit s osobním životem. Zásadní roli hrály finance." Nyní se sedm let živí jako fotograf a dovednosti nabyté na pedagogické fakultě uplatňuje při fotografických workshopech. Podobných příběhů jsou tisíce. Odchody učitelů řešil i ředitel waldorfské školy v Praze Ivan Smolka. Jeho škola je malá a alternativní, většinu pedagogického sboru tvořili muži. "Dokud byli mladí, mohli si to dovolit. Jenže jak si postupně zakládali rodiny a potřebovali je uživit, říkali mi: Hele, my bychom tu hrozně rádi zůstali, ale to nemůžeme přežít," popisuje ředitel.