Americký prezident Donald Trump v pátek v reakci na poslední kroky čínské vlády oznámil nové zvýšení amerických cel na dovoz z Číny o pět procentních bodů. Avizované desetiprocentní clo na čínské zboží v hodnotě 300 miliard dolarů, které má být uvaleno od 1. září, se tak zvyšuje na 15 procent. Z 25 na 30 procent má zase od 1. října narůst clo již dříve zavedené na zboží v hodnotě 250 miliard dolarů. Čína krok Washingtonu odsoudila.

Čína v pátek oznámila dodatečná cla ve výši pět a deset procent na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu korun). Peking takto učinil kvůli vyjádření Trumpa z počátku měsíce, že bude zavedeno desetiprocentní clo na čínské výrobky za 300 miliard dolarů. Později Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) uvedl, že u některého zboží bude zavedení cla odloženo na 15. prosince.

"Čína neměla ukládat nová cla na výrobky ze Spojených států za 75 miliard dolarů," reagoval na twitteru Trump, přičemž opatření označil za politicky motivované. "Od 1. října budou produkty a služby z Číny za 250 miliard dolarů, které aktuálně podléhají 25procentnímu clu, zatíženy clem ve výši 30 procent. Kromě toho budou zbylé produkty a služby z Číny za 300 miliard dolarů, které měly být od 1. září zdaněny ve výši deseti procent, nyní zatíženy clem ve výši 15 procent," napsal americký prezident.

Čínské ministerstvo obchodu v sobotu rozhodnutí Washingtonu odsoudilo a Spojené státy varovalo před následky, které jejich "nesprávné" kroky můžou mít. Podle Číny navíc rozhodnutí odporuje tomu, na čem se hlavy obou států domluvily a narušuje multilaterální obchodní systém. Spojené státy by také neměly "podceňovat odhodlání Číňanů," dodalo ministerstvo v prohlášení.

Čína uvalila cla na americké zboží

Čínské ministerstvo obchodu předtím v pátek v prohlášení uvedlo, že zavede dodatečná cla pět a deset procent na 5078 produktů ze Spojených států. Jsou mezi nimi zemědělské produkty, ropa, malá letadla nebo automobily. Některá cla vstoupí v platnost 1. září, zbývající 15. prosince.

"Rozhodnutí Číny zavést dodatečná cla si vynutil unilateralismus a protekcionismus Spojených států," uvedlo ministerstvo. Trump podle čínské vlády stupňuje obchodní třenice, které "vážně ohrožují multilaterální obchodní systém".

Zpráva o nových čínských clech vedla k poklesu na akciových trzích. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, krátce po zahájení pátečního obchodování ztrácel zhruba půl procenta a klesl na 26 111 bodů. Později se propadl až o 1,75 procenta.

Za celý týden ztratil Dow Jonesův index 0,99 procenta, širší index S&P 500 klesl o 1,44 procenta a index Nasdaq Composite o 1,83 procenta. Byl to jejich čtvrtý týdenní pokles za sebou, což podle agentury Reuters představuje pro všechny tři indexy vůbec nejdelší takové období od května.

"Všechno jde kvůli obavám dolů a je pátek a přes víkend by se toho mohlo ještě hodně stát," vysvětlil agentuře Reuters vývoj na akciovém trhu analytik Ken Polcari z newyorské společnosti Butcher Joseph Asset Management.

Nejnovější vývoj americko-čínské obchodní války zatlačil do pozadí projev šéfa Fedu, který v americkém horském letovisku Jackson Hole uvedl, že centrální banka uskuteční patřičné kroky k udržení hospodářského růstu ve Spojených státech. Nedal ale jasně najevo, zda Fed příští měsíc přikročí k dalšímu snížení svých úrokových sazeb.

Se ztrátu 4,6 procenta uzavřely páteční obchodování akcie technologické společnosti Apple, pro niž je čínský trh zásadní. Výrazné ztráty zaznamenaly i výrobci čipů, jejichž podnikání je velmi závislé na situaci v mezinárodním obchodě.

Na devizovém trhu kvůli vystupňování americko-čínské obchodní války slábl dolar. Sestoupil z třítýdenního maxima vůči euru, na dvoutýdenní maximum posílil nicméně k čínskému jüanu.

Hledejte byznys jinde, vyzývá Trump

Trump v reakci na odvetná cla vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA. Učinil tak krátce poté, co Čína ohlásila nová cla na americké zboží.

"Naše skvělé americké firmy mají tímto nařízeno okamžitě začít hledat alternativu k Číně, včetně přesunu svých podniků domů a výroby svých produktů v USA," napsal Trump na svém twitterovém účtu. "Čínu nepotřebujeme," uvedl rovněž.

Americká obchodní komora Trumpův postoj odmítla a vyzvala USA a Čínu k rychlému dosažení obchodní dohody. "Ačkoli sdílíme prezidentovu frustraci, věříme, že správnou cestou vpřed je pokračující konstruktivní dialog," uvedla. Národní svaz maloobchodu (NRF) označil odchod amerických maloobchodníků z Číny za nerealistický.

Podle agentury Reuters nemůže Trump americké firmy zákonnými prostředky k bezprostřednímu odchodu z Číny přinutit. Prezident ve svých tweetech neupřesnil, jak hodlá v této záležitosti postupovat. Napsal nicméně, že ještě dnes představí reakci na nová čínská cla.

Podle odborníků by sice Trump k omezení aktivity amerických podniků v Číně mohl využít změny v daňové politice či sankce, přerušení obchodních vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa by však trvalo řadu let a jeho dopad na globální hospodářství by byl velmi tvrdý.

Nejefektivnější možností by podle odborníků pro Trumpa bylo omezit vládní nákupy u amerických firem s podnikatelskými aktivitami v Číně. To by zasáhlo například společnosti Boeing, General Motors či Apple, které jsou velkými dodavateli americké vlády a zároveň mají rozsáhlé podnikatelské zájmy v Číně, píše Reuters.

Podle bývalého vysokého činitele amerického ministerstva obchodu Billa Reinsche by nicméně snaha přinutit americké podniky opustit Čínu nedávala ekonomický smysl. "Nemůžeme být tržní ekonomikou a dělat něco takového," uvedl Reinsch.

Řada amerických podniků již dříve začala některé aktivity z Číny dobrovolně přesunovat kvůli rostoucím nákladům na pracovní sílu. Některé firmy, jako například General Motors, však mají v Číně rozsáhlé výrobní aktivity zásobující čínský trh a vzhledem k velikosti čínské poptávky by se stavěly proti jejich uzavření, upozornil Reinsch.

Trump na počátku srpna oznámil, že Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun). Později Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) oznámil, že u některého zboží bude zavedení cla odloženo na 15. prosince.

USA s Čínou vedou obchodní válku od loňského jara.  Loni v březnu prezident Donald Trump zavedl cla na dovoz hliníku a oceli do USA, první útok výhradně proti Číně přišel o dva týdny později. Tehdy Trump uvalil cla na dovoz z Číny v hodnotě až 60 miliard dolarů (tehdy asi 1,3 bilionu korun). Následovala odvetná opatření, o měsíc později zklidnění.

Hned v červenci se ale situace vyostřila, proběhlo další kolo cel a Čína si šla stěžovat Světové obchodní organizaci. Začala obchodní válka. Následovalo další kolo cel, v prosinci přišlo 90denní příměří. Země uvedly, že po tuto dobu se budou snažit vyjednat obchodní dohodu a nebudou zavádět nová cla. Peking pak souhlasil, že koupí blíže neurčený, avšak zásadní objem zemědělského, energetického a průmyslového zboží a dalších produktů z USA.

Letos v květnu příměří skončilo a přišla další vlna cel. Navíc se americké ministerstvo obchodu se rozhodlo zařadit s okamžitou platností čínskou společnost Huawei na černou listinu, což firmě znemožňuje kupovat americké součástky bez souhlasu americké vlády. Krátce nato však ministerstvo dočasně na tři měsíce obchodní restrikce vůči firmě Huawei zmírnilo.

Následující jednání vedla k přestávce ve válce, která se ale znovu rozhořela prvního srpna, kdy americký prezident oznámil, že Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun). Následně část cel zmírnil nebo zrušil.

Páteční uvalení cel na americké zboží je tak odpovědí na další kolo cel, které zahájil Bílý dům v srpnu. Poradce Bílého domu Peter Navarro v pátek uvedl, že obchodní rozhovory s Čínou budou pokračovat za zavřenými dveřmi. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že obchodní válka s Čínou nezpůsobí růst cen či zpomalení ekonomiky ve Spojených státech.