Statistické údaje o stavu německém ekonomiky ve druhém čtvrtletí ukazují, že Německo je zatím největší obětí americko-čínské obchodní války. Německé HDP ve druhém kvartálu kleslo o 0,1 procenta, poté co v prvních třech měsících roku rostlo o 0,4 procenta.

"Německá ekonomika je silně závislá na objemu celosvětového obchodu, který v poslední době klesá kvůli obchodním válkám i hrozbě tvrdého brexitu," vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Německé hospodářství, které je silně orientované na vývoz, se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl.

Mezičtvrtletní pokles německého HDP byl v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. V meziročním srovnání se HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta.

Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta.

"Německá ekonomika se potácí na pokraji recese," uvedl analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Recese se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Kenningham rovněž upozornil, že problémy německých exportérů ještě zesílí, pokud Británie na konci října opustí EU bez dohody.

"Kromě brexitu je to především o obchodním sporu mezi USA a Čínou a možným americkým clům na evropská auta," řekl k vyhlídkám německého exportu analytik Andreas Rees ze společnosti UniCredit. Obchodní spory, globální nejistota a problémy v automobilovém průmyslu podle něj "srazily německou ekonomiku na kolena", což by mohlo vyostřit debatu ohledně rozpočtové politiky německé vlády, píše agentura Reuters.

V poslední době sílí tlak na to, aby Německo ustoupilo od politiky vyrovnaného rozpočtu a použilo nové půjčky k dodatečné fiskální stimulaci ekonomické aktivity. Německá kancléřka Angela Merkelová nicméně tento týden uvedla, že takovýto postup zatím není zapotřebí. Německá vláda podle poslední oficiální prognózy předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta.

"Dnešní zpráva o HDP definitivně značí konec zlatého desetiletí německé ekonomiky," uvedl analytik Carsten Brzeski z firmy ING. "Bylo to desetiletí silného růstu, za kterým stály strukturální reformy, rozpočtové stimuly i steroidy od Evropské centrální banky v podobě nízkých úrokových sazeb a slabého eura," dodal.

Podle analýzy vlivného hospodářského institutu Ifo byl Německu mohlo prospět další zostření celní války mezi USA a Čínou. "Státy EU by mohly v případě, že by byla zavedena další americká cla na čínský dovoz, více vyvážet do USA," vysvětlila analytička Ifo Marina Steiningerová.

Zisky Německa a EU se přitom budou přímo odvíjet od výše zaváděných cel. Čím vyšší cla, tím větší bude zisk Evropanů. Pokud například Washington zvedne cla na další čínský dovoz v objemu 300 miliard dolarů (6,9 bilionu korun), mohlo by na tom Německo vydělat dalších 94 milionů eur a EU jako celek 1,5 miliardy eur, vypočetla Steiningerová.

Pokud by Čína jako protiopatření zvedla o deset procent dovozní cla na americké zboží, těžilo by z toho Německo a EU ještě více. V tomto případě by se totiž podle studie Ifo mohly těšit na příjmy vyšší o 323 milionů eur, respektive o 1,7 miliardy eur.

Naopak USA by takový vývoj obchodní války stál 1,5 miliardy a Čínu by připravil dokonce o 21,6 miliardy eur, uvádí studie. Navíc by konflikt měl "škodlivé vedlejší následky pro všechny, protože by dále oslabil důvěru investorů a spotřebitelů na celém světě za situace, kdy je globální konjunktura už tak křehká," řekl novinářům prezident Ifo Clemens Fuest.

Ifo na svých stránkách zdůrazňuje, že ve výpočtech nezohlednil oslabení čínské měny jüan ani rostoucí nejistotu investorů.

Ve druhém čtvrtletí zpomalil i růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie na 0,2 procenta. V prvním kvartálu činil hospodářský růst v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta.

V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta. Jeho růst tak zvolnil z 1,2 procenta v prvním kvartálu. V celé EU meziroční růst zpomalil na 1,3 procenta z 1,6 procenta.

Zpomalování hospodářského růstu v zemích používajících euro posiluje očekávání, že ECB podpoří ekonomiku eurozóny uvolněním měnové politiky. Centrální banka minulý týden signalizovala, že by mohla přikročit k dalšímu snížení úroků či k novým nákupům dluhopisů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc potvrdil, že v letošním roce počítá se zpomalení růstu ekonomiky eurozóny na 1,3 procenta z loňských 1,9 procenta. V příštím roce by však měl růst podle MMF zrychlit na 1,6 procenta.

Související

Zpomaluje i Česko

Problémy německého hospodářství na českou ekonomiku v druhém čtvrtletí letošního roku příliš nedolehly. Ukázaly to předběžné odhady růstu hrubého domácího produktu. Zatímco německý HDP se v porovnání s předchozím čtvrtletím snížil o 0,1 procenta, český ekonomický růst za stejné období dosáhl 0,6 procenta, tedy stejného tempa jako v prvních třech měsících roku. Meziročně si pak Česko rostlo solidně solidní o 2,7 procenta v porovnání s 2,8 procenty v úvodu roku. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu, který v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Růst ovlivnila především spotřeba českých domácností, výrazně k němu přispěla ale i zahraniční poptávka. "Příznivý vývoj přitom zaznamenala většina odvětví ekonomiky, přičemž nejvíce přispěla odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dařilo se i průmyslu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak ale pokračuje zpomalování růstu investiční aktivity.

"Chuť domácností utrácet je stále podporována rychlým mzdovým růstem spolu s přetrvávající vysokou spotřebitelskou důvěrou. K růstu pozitivně přispívá i spotřeba vlády prostřednictvím vyšších běžných výdajů," řekl k vývoji české ekonomiky analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Podle ekonomů je ale otázkou času, kdy exportně orientované českou ekonomiku potíže Německa a také eurozóny dostihnou. "Osobně očekávám, že meziroční ekonomický růst Česka v letošním druhém pololetí dále zpomalí a samotném závěrečném čtvrtletí letošního roku může být atakována úroveň dvou procent," uvedl například Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

"Za celý letošní rok očekáváme růst HDP na úrovni 2,7 procenta. Hlavním tahounem by měla zůstat spotřeba domácností. Investice v letošním roce své tempo mírně zvolní, čisté exporty budou domácí ekonomiku brzdit," uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. V příštím roce by ale podle něj měla ekonomika zpomalit na 2,1 procenta.

"Domácí ekonomika sice stále roste lehce nad svým potenciálem, ale na obzoru je výrazné riziko jejího zpomalení a to i bez dalšího utažení měnové politiky," dodal Brožka. Od České národní banky tak v příštích dvanácti měsících nečeká změnu úrokových sazeb.

"Česká ekonomika prozatím odolává nepříznivým vnějším vlivům," uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. "Ve srovnání s ostatními zeměmi si Česko vede relativně dobře. Na jedné straně jsou sice rychle rostoucí ekonomiky jako Rumunsko (4,4 procenta) a Maďarsko (4,9 procenta), na straně druhé jsou ale naši sousedé, které již zasáhlo výraznější zpomalení. Slovensko ve 2. čtvrtletí meziročně rostlo jen o 1,9 procenta, růst německé ekonomiky dokonce klesl na pouhých 0,4 procenta," uvedl Marek.

Právě potíže německé ekonomiky, riziko další eskalace obchodních válek a nedořešený Brexit jsou podle Davida Marka hlavními riziky dalšího vývoje českého hospodářství.

"Je víc než jisté, že zhoršující se poptávka v zahraničí dolehne zanedlouho i na českou ekonomiku. Lze předpokládat, že část exportní výkonnosti ve druhém kvartálu táhlo předzásobení mezinárodních dodavatelských řetězců v obavě před dopady brexitu. Vyšší stavy zásob v současnosti přitom znamenají  jejich nižší poptávku v budoucnu," uvedl hlavní ekonom Unicredit Research Pavel Sobíšek.

"Druhá půlka roku tedy bude pro českou ekonomiku nepochybně složitější než byla první. Meziroční tempo růstu HDP nejpozději ve 4. kvartálu zpomalí pod 2% a snížené otáčky pojede také přinejmenším po část roku 2020. Celoroční odhad růstu HDP pro letošní rok ponecháváme na 2.4%," dodal Sobíšek.

 

Související