Energetická společnost ČEZ zvýšila v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 45 procent na 11,2 miliardy korun. Důvodem jsou především vyšší prodejní ceny elektřiny a zisk z obchodování s komoditami. Tržby se zvýšily o 13,8 miliardy na 100 miliard korun.
Firma o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Výsledky energetické skupiny ČEZ za první pololetí mírně překonaly odhady analytiků. Akcie firmy na pražské burze zahájily obchodování růstem, půl hodiny po začátku posilovaly o 1,5 procenta na 535 korun.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) vzrostl v pololetí o 19 procent na 32,1 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy pak dosáhl 12 miliard korun. "Navzdory snížení očekávané výroby elektřiny potvrzujeme naše ambice na úrovni hospodářských výsledků za celý letošní rok," uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák. Firma očekává provozní zisk EBITDA ve výši 57 až 59 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 17 až 19 miliard.

"Pokud se nic zásadního nestane, tak bychom měli mít rok 2020 ještě o trochu lepší než rok 2019," řekl Novák. Vliv podle něj budou mít opět především prodejní ceny elektřiny, které dále rostou. Dodal, že firma by si měla polepšit z hlediska všech hlavních ukazatelů, tj. čistého zisku, provozního zisku před odpisy (EBITDA) i tržeb.

"Očekávání jsme nevylepšili z toho důvodu, že to více méně běží přesně podle plánu. My to máme vždycky trochu sezonní - to znamená, že první pololetí bývá obecně silnější než to druhé," uvedl Novák. Odhad označil za realistický. "Po třech kvartálech často ten interval někam posouváme, nebo zúžíme třeba už jenom na rozpětí jedné miliardy. Teď na to ještě není doba, máme za sebou i před sebou půl roku," dodal.

Zopakoval, že za pomyslné výsledkové dno považuje společnost loňský rok. 

Analytici hodnotí zveřejněné výsledky příznivě. "ČEZ dnes představil velmi slušné výsledky. Na evropských trzích roste jak cena elektřiny, tak cena emisní povolenky. Protože ČEZ vytváří podstatnou část elektřiny z jádra, cena povolenky proto není tak podstatná jako třeba u polských uhelných elektráren. S každým dalším čtvrtletím ČEZ prodává svoji vyprodukovanou elektřinu za vyšší cenu," sdělil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

Odstavení uhelných zdrojů v Evropě obecně může podle Nováka uspíšit vysoká cena emisních povolenek. Podle údajů serveru Carbon Pulse cena povolenky aktuálně činí 26,70 eur (690 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury (206,7 koruny). Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Mluvčí firmy Ladislav Kříž v úterý řekl, že v loňském roce dal ČEZ na nákup emisních povolenek devět miliard korun, o rok dříve to bylo 3,5 miliardy korun. Část povolenek dostává firma podobně jako ostatní tuzemské energetické společnosti od státu zdarma, podíl se ale postupně zmenšuje. V roce 2017 to podle mluvčího bylo 30 procent, loni 20 procent a letos deset procent. Příští rok ČEZ přestane povolenky od státu čerpat úplně.

Za prvních šest měsíců letošního roku se výroba elektřiny z tradičních zdrojů zvýšila o čtyři procenta na 30,8 terawatthodiny (TWh). Jaderné zdroje vyrobily o 0,3 TWh více. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren dosáhla 1,2 terawatthodiny, což je meziroční nárůst o 19 procent.

Analytik Komerční banky Miroslav Frayer upozornil, že vzhledem k delším odstávkám v Dukovanech očekává firma nižší letošní výrobu jaderných elektráren o 0,6 TWh na úrovni 30,6 TWh. Klesnout by měla i výroba uhelných elektráren. Celková výroba by měla dosáhnout 66,9 TWh. "ČEZ nadále zajišťuje svoje prodeje pro budoucí roky za vyšší a vyšší ceny, což se promítá do nárůstu budoucích realizovaných cen a naznačuje pokračující růst ziskovosti v dalších letech," dodal Frayer.

ČEZ do konce června investoval 11,6 miliardy korun do dlouhodobého majetku, z toho 4,4 miliardy korun šlo do distribuční sítě v ČR. Meziročně vzrostly hlavně investice do tradičních výrobních zdrojů, šlo zejména o nákup jaderného paliva, ekologická opatření v elektrárně Mělník a výstavbu horkovodu z Temelína do Českých Budějovic.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce stoupla o 0,3 procenta, po klimatickém a kalendářním očištění byl růst 0,8 procenta.

Novák se v úterý vyjádřil také k možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady skupině Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Uvedl, že firmě ČEZ se v tuto chvíli jeví ze všech variant, které jsou k dispozici, za ekonomicky nejvýhodnější elektrárnu za domluvenou částku prodat. Podle dřívějších informací jde o dvě miliardy korun.

Předloni měl Tykač za elektrárnu nabízet deset miliard korun, dozorčí rada ČEZ ale prodej neschválila. Možnou transakci tehdy kritizoval mimo jiné současný premiér Andrej Babiš (ANO), v té době ministr financí. "Jde o nižší částku, než byla nabízena, ale jsme také v jiném čase. Tehdejší částka není na stole," řekl v úterý Novák. Jednání o Počeradech se podle něj v tuto chvíli neuskutečňují. O opci na prodej k roku 2024 musí ČEZ rozhodnout do konce letošního roku.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Související
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru