Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 2,7 procenta z červnových 2,6 procenta, jde o letošní druhý nárůst nezaměstnanosti. Kromě ledna totiž nezaměstnanost v dalších měsících klesala a v červnu stagnovala.

V červenci bylo bez práce zhruba o 9400 lidí více než v červnu, a to 205 120, což je ale nejnižší červencová hodnota od roku 1996. Přibylo i volných pracovních míst, jejich počet nadále převyšuje počet uchazečů o práci. Oznámil to ve čtvrtek Úřad práce ČR. Loni v červenci činila nezaměstnanost 3,1 procenta.

"Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR a také mírně snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených," uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, příchod hlavní vlny ale čekáme v září, dodala.

Analytici podobný vývoj očekávali, také podle nich nejde o dramatickou změnu, ale jen o sezonní výkyv kvůli příchodu absolventů na trh práce.

Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci července stejně jako v červnu v Pardubickém kraji a Jihočeském kraji, činila shodně 1,9 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla nadále v Moravskoslezském kraji, kde proti červnu stoupla o desetinu procentního bodu na 4,3 procenta.

Z okresů byla v červenci nejnižší nezaměstnanost v Praze-východ a na Jindřichohradecku, shodně 1,2 procenta. Následoval okres Rychnov nad Kněžnou (1,3), Pelhřimov (1,4) a Praha-západ (1,5). Naopak nejvyšší nezaměstnanost mělo nadále Karvinsko s 6,7 procenta.

Volných pracovních míst v červenci evidoval úřad práce 346 563, což je o 4053 více než v červnu a o 36 567 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze, ve Středočeském, v Plzeňském, Jihomoravském a Pardubickém kraji.

Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,5), Sokolov (2,7) a Ústí nad Labem (2,4).

Podle Kateřiny Sadílkové mají zaměstnavatelé stále zájem o sezonní pracovníky a pracovníky na dělnických pozicích. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích.

"V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání," uvedl úřad práce.

Nezaměstnanost stoupla kvůli absolventům škol

Nezaměstnanost v červenci vzrostla vinou sezonních faktorů, především registrací absolventů škol na úřadech práce. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK.

"Jde o první růst nezaměstnanosti od ledna, důvodem je ale především sezonnost způsobená přílivem nových absolventů na trh práce," řekla analytička Komerční banky Monika Junicke. Zpomalování ekonomiky se tak podle ní na trhu práce zatím příliš neprojevuje, i když předběžná data z průmyslu ukazují, že v tomto sektoru se už několik měsíců snižuje zaměstnanost. Statistika o počtu volných pracovních míst ale zkorigovala svůj červnový pokles a na jednoho uchazeče připadá v průměru 1,7 pracovního místa, stejně jako ve dvou předchozích měsících.

Počet absolventů na úřadech práce byl proti loňskému červenci nižší, což svědčí o tom, že hlad po nich vede firmy k zaměstnávání studentů už před dokončením jejich vzdělání, uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour. Dodal, že meziměsíční nárůst počtu nezaměstnaných byl nejvyšším červencovým nárůstem za posledních pět let.

Volných pracovních míst podle něj meziměsíčně přibylo z historického hlediska stále hodně, avšak jde o nejnižší červencový nárůst v posledních dvou letech a proti rekordnímu loňskému červenci je růst dokonce jen poloviční.

Červencový růst počtu pracovních míst vyrovnal jejich červnový propad. Pokles v předchozím měsíci byl první od zimy 2016. "Prozatím se tedy nepotvrdilo, že by šlo o dlouhodobější trend, který by naznačoval, že by se globální nejistoty a riziko výraznějšího zpomalení Německa a potažmo Česka začalo propisovat do očekávání zaměstnavatelů," upozornila analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.

"Navzdory mírnému zhoršení tak český ekonomický zázrak pokračuje a míra nezaměstnanosti v ČR je stále nejnižší v celé EU," doplnil manažer NN Investment Partners Michal Špaček. Predikovaný nárůst počtu nezaměstnaných v důsledku slabých předběžných indikátorů nepřichází, vykazovaná data jsou podle něj silná a navzdory zpomalení eurozóny i českého průmyslu proplouvá tuzemská ekonomika krizí s vlajícími vlajkami.

"Půjde-li to takto dál, začne koncem prázdnin míra nezaměstnanosti znovu klesat a na podzim tu nejspíše máme další historické minimum," odhadl.

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v procentech):

  Červen 2019 Červenec 2019
Praha 1,9 2,0
Středočeský kraj 2,2 2,4
Jihočeský kraj 1,7 1,9
Plzeňský kraj 1,9 2,0
Karlovarský kraj 2,6 2,6
Ústecký kraj 3,8 3,9
Liberecký kraj 2,7 2,8
Královéhradecký kraj 1,9 2,1
Pardubický kraj 1,7 1,9
Vysočina 2,2 2,4
Jihomoravský kraj 3,1 3,3
Olomoucký kraj 2,5 2,6
Zlínský kraj 2,0 2,2
Moravskoslezský kraj 4,2 4,3
ČR 2,6 2,7

 Zdroj: Úřad práce ČR