Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta a pro příští rok na 2,9 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér Jiří Rusnok. V předchozí květnové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,5 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem ekonomiky o tři procenta.

Zároveň banka v nové prognóze očekává slabší kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,50 Kč/EUR a příští rok koruna posílí na průměrných 24,90 Kč/EUR. V předchozí prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25,30 koruny za euro a příští rok 24,70 Kč/EUR. V roce 2021 by měl být průměrný kurz 24,50 koruny za euro.

V případě inflace ČNB odhad pro třetí čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,2 procenta. V květnu počítala s dvěma procenty. Pro čtvrté čtvrtletí 2020 zvýšila banka odhad na 2,1 procenta z předchozích dvou procent. Pokles inflace bude v celém příštím roce brzdit zvýšení daní, upozornil Rusnok. MF chystá navýšení spotřebních daní na alkohol nebo cigarety.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra mírně protiinflační, tedy působící proti růstu cen. Mezi rizika tlumící růst cen zařadila ČNB výraznější zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů ČR. Mezi nejistoty pak Rusnok zařadil dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě a případný neřízený brexit.

Ministerstvo financí v nejnovější červencové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta. Naopak pro příští rok úřad odhad růstu zhoršil na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace minulý týden ponechala odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta a příští rok na 2,3 procenta.

Sazby se nemění

Bankovní rada ponechala beze změny úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Pro sazby beze změny hlasovalo všech sedm členů rady.

"Velmi pravděpodobný vývoj tedy bude stabilita sazeb v nejbližších čtvrtletích a pravděpodobnost snižování sazeb také nevidíme příliš silnou. Nevidíme pro to žádné fundamentální důvody z hlediska české ekonomiky. Pravděpodobnost na obě strany je tak stále vyrovnaná," uvedl Rusnok.

Důvodem čtvrtečního rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí. "Vzhledem k přetrvávajícím rizikům ohledně vývoje v zahraničí není dnešní rozhodnutí překvapením. Ačkoli data z tuzemské ekonomiky v posledních měsících překvapila mírně pozitivně, stejně tak inflace rostla rychleji, vývoj v zahraničí zůstává nadále zatížen řadou nejistot. V takovém prostředí je pro ČNB nejlepší strategií vyčkávat," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Stabilita úrokových sazeb je i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zcela adekvátním rozhodnutím. "ČNB je v situaci, kdy po dvouleté sérii zvyšování úrokových sazeb nemá důvod s dalšími kroky spěchat," uvedl.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru