Uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Vyplývá to z aktuálních údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA). Největší výrobce elektřiny v Česku, společnost ČEZ, zopakoval, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2050. Přesný termín bude podle firmy záviset na výstupech takzvané uhelné komise, jejíž vznik v úterý schválila vláda.

Hlavním úkolem nového poradního orgánu vlády bude zhodnotit budoucí potřebu hnědého uhlí a zpracovat odborná doporučení, jak Českou republiku přizpůsobit útlumu využívání energie z fosilních paliv. První zásadní postupy komise by vláda měla dostat do konce roku 2020. Komisi, jež se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Podle dat Energetického regulačního úřadu se v ČR nejvíce elektřiny loni vyrobilo právě v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Do budoucna má stoupat výroba elektřiny z jádra a z obnovitelných zdrojů.

"Skupina ČEZ bude postupně ukončovat výrobu elektrické energie z uhlí a bude přecházet na bezemisní zdroje energie. Důvodem je, že další rekonstrukce a ekologizace na nové, zpřísněné limity se už u některých bloků z hlediska návratnosti nevyplatí a uhlí dojde," řekl v úterý mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Jako první podle něj přestane vyrábět v příštím roce elektrárna Prunéřov 1. "Odstavení čeká i Elektrárnu Mělník 3, jejíž jediný uhelný blok je vůbec největší v České republice, a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Mělnické zdroje dočasně mohou být v záloze pro zajištění spolehlivé dodávky tepla pro Prahu. Poté budou následovat další," dodal mluvčí.

Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do roku 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a rámcově do roku 2038 také Německo.

O budoucnosti uhlí se v současné době diskutuje také v Maďarsku a na Slovensku. V Česku bude budoucnost uhlí řešit v úterý vzniklá uhelná komise. Výsledkem její práce by měl být termín ukončení uhelné energetiky v zemi, a to včetně jednotných podmínek pro všechny provozovatele a kompenzací pro dotčené regiony. IETA zatím zařazuje Česko mezi členské země EU, které diskuse o konci výroby z uhlí ještě čeká. Kromě ČR jde podle organizace ještě o Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Polsko, Rumunsko a Slovinsko a asociace sem stále ještě zařazuje také Maďarsko.

"Nejdéle budou v provozu komplexně modernizované elektrárny Prunéřov 2 a Tušimice 2 a zcela nový moderní blok v Ledvicích. Do roku 2050 budeme uhlíkově neutrální, ale přesný termín bude záviset na výstupech ustanovované uhelné komise," uvedl Kříž.

Členy komise jsou Kromě Havlíčka a Brabce zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, Poslanecké sněmovny a akademické sféry.

"Hlavní ambice je, abychom si rozebrali jednotlivé spotřebiče uhlí, především velkou energetiku, to znamená elektrárny, teplárny. Podívali se na zdroje, podívali se na naše závazky, které vyplývají z pařížské dohody, z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, a udělali si určitý harmonogram, jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude ten konec doby uhelné," řekl před jednáním vlády Brabec.

V aktualizované Státní energetické koncepci jsou podle Brabce jednotlivé scénáře, podle kterých by podíl energetiky založené na uhlí měl být v roce 2040 mezi deseti až 15 procenty. "Ale děje se řada věcí. Zvyšuje se výrazně cena emisních povolenek. Samozřejmě vnímáme větší tlak z hlediska Evropské unie na omezování emisí, zvyšování závazků členských zemí," uvedl.

Havlíček na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že odstup od uhlí je závislý na tom, jak se bude dařit aktivovat ostatní zdroje. "Není to úplně jednoduché i s ohledem na jádro. Nejde jen o to, že předpokládáme, že se naplní jízdní řád a že se postaví další blok v Dukovanech. Přibližně v letech 2045 až 2047 by měly dojet prodloužené čtyři stávající dukovanské bloky," uvedl.

"Prostě nebude stačit pouze zvyšovat jádro. Jednoznačně to míří k tomu, že se musí posilovat obnovitelné zdroje, V současné době jsou na přibližně 14 procentech, přičemž naší ambicí je dostat se v roce 2030 do rozhraní 22 až 24 procent," doplnil Havlíček

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru