Přistání Američanů na Měsíci v roce 1969 bylo úspěchem, který sice neměl přímé využití, ale rozšířil schopnosti člověka. Společně s dalšími výpravami na Měsíc přineslo lidstvu mnoho nových vědeckých a technologických postupů i nové objevy v medicíně. V rozhovorech pro agenturu ČTK se na tom shodli astronom Luboš Perek a popularizátor kosmonautiky Milan Halousek. V rámci programu Apollo 11 přistáli na Měsíci před padesáti lety Neil Armstrong a Edwin "Buzz" Aldrin. Zpět na Zemi přivezli 21,55 kilogramu vzorků hornin a poblíž místa přistání v Moři klidu rozmístili několik vědeckých přístrojů.

"Zápas o prvenství neměl z hlediska světového smysl. Obchod ale vzkvétá lépe, když má konkurenci a ta postavila dva závodníky proti sobě. Jeden z nich musel vyhrát. Sověti byli první ve vesmíru, Američané na Měsíci," uvedl Perek.

Dnes už, jak říká, nejsou jen dvě kosmické velmoci, ale zapojují se i Čína, Japonsko a Indie.

Mise na Měsíc lidstvu podle Halouska přinesla nové koncepce řízení výroby a kvality a pochopení, jak funguje lidské tělo a mysl v často kritických situacích. Přímý přínos lidstvu přistání ale nemělo. "Uběhnout sto kilometrů za deset vteřin chleba také nezlevní, ale rozšíří to lidské schopnosti. Je potřeba tu hranici dále posunovat. O takové rekordy se snaží všechny státy," sdělil Perek.

O americkém vítězství rozhodla, jak říká Halousek, technologická, finanční i osobnostní převaha Spojených států. "Program Apollo i jednotlivé části rakety vyžadovaly nové vědecké a technické objevy a nové materiály. Sověti zvládli jednodušší mise jako první zvíře nebo člověk ve vesmíru, cesty lidských posádek už byly složitější," řekl Halousek. Výsledek ovlivnila i smrt tvůrce sovětského kosmického programu Sergeje Koroljova v roce 1966, kterého neměl kdo nahradit. Američané měli tvůrce nacistických balistických raket Wernhera von Brauna, který postavil několik nosných raket i Saturn 5 pro cestu na Měsíc.

Program Apollo byl ukončen v roce 1972 a s ním i výpravy na Měsíc. "Souboj byl rozhodnut, nebylo o co dále soupeřit. Bylo nutné zaměřit se na vývoj vesmírných dopravních prostředků, tedy raketoplánů. Ani tak velký stát jako Amerika nebyl schopen financovat souběžně program Apollo a stavění raketoplánů," vysvětlil Halousek. Rusové se úspěšně zaměřili na nepilotovaný výzkum Měsíce. V sedmdesátých letech dopravila návratová pouzdra sond Luna na Zemi měsíční prach a na povrchu Měsíce se pohybovaly dva dálkově ovládané lunochody.

Amerika i Rusko letos v únoru oznámily obnovení cest na Měsíc. Podle Halouska Američané vytvoří mezinárodní projekt, do kterého se zapojí Evropa, Kanada a Japonsko. Připojit by se mohla i Čína. Za dva měsíce by svou sondu na Měsíc měla vyslat Indie. "Ta takový projekt velmi potřebuje, aby mohla zvyšovat úroveň své země. K tomu musí být splněny určité podmínky týkající se vývoje," řekl Perek.

Návraty na Měsíc budou podle Halouska sloužit k testování technologií i lidského organismu pro dobývání Marsu. Bude možné ověřit limity lidí v prostředí s nízkou gravitací a vysokým kosmickým zářením. "Pokud něco selže na Měsíci, posádka se může do čtyř dnů vrátit na Zem. Z Marsu to bude trvat i sedm měsíců," doplnil Halousek. Nemá ale podle něj smysl snažit se Měsíc osidlovat, důležitější jsou vědecké základny, například pro těžbu surovin.

Dnes bych letěl rovnou na Mars, říká astronaut z Apolla 11 Collins

Dnes bych letěl rovnou na Mars, říká astronaut z Apolla 11 Collins