Novým řeckým premiérem se v pondělí stal ekonom a pokračovatel místní politické dynastie Kyriakos Mitsotakis, jehož konzervativní strana Nová demokracie vyhrála nedělní předčasné parlamentní volby. Informovala o tom agentura Reuters.

Jednapadesátiletý Mitsotakis zároveň jmenoval svou vládu. Voličům slíbil snížit daně, zvýšit platy a podpořit zahraniční investice a zaměstnanost.

Mitsotakis, jehož nyní už zesnulý otec Konstantinos byl premiérem Řecka začátkem 90. let minulého století a jehož synovec byl minulý měsíc zvolen starostou Atén, vyhrál volby jako lídr Nové demokracie, jež dostala téměř 40 procent hlasů. Díky volebnímu bonusu pro vítěznou stranu (50 mandátů) tak obsadí 158 ze 300 křesel v parlamentu, dosud vládní levicová strana SYRIZA bude mít pouze 86 poslanců.

Ministrem financí nový premiér jmenoval 46letého ekonoma Christose Staikurase, který v poslední konzervativní vládě zastával v letech 2012 až 2015 funkci náměstka ministra financí. Poslancem je od roku 2007. Šéfem diplomacie se stal 60letý právník Nikos Dendias, který v minulém konzervativním kabinetu vedl mimo jiné resorty spravedlnosti a obrany.

Mitsotakis prohlásil, že bude "tvrdě pracovat, aby zastupoval všechny Řeky". Dodal, že "společnost dala jasně najevo, že si přeje hospodářský růst, vytváření pracovních míst a bezpečnost". Do Řecka se podle něj vrátí transparentnost, udílení funkcí podle schopností a zásluh a hlas země v Evropě posílí.

Předčasné parlamentní volby, které byly už šestými volbami řeckého parlamentu za deset let, vyhlásil Alexis Tsipras (44) po porážce své strany v nedávných místních a evropských volbách. Tsiprasovi se nepodařilo zlepšit sociální postavení Řeků po úsporných programech, které měly vyvést zemi z krize. Vážně ho poškodila i dohoda s Makedonií o názvu této sousední země, kterou odmítá velká část Řeků.

"Občané si vybrali. Vůli lidu plně respektujeme," reagoval na porážku Tsipras. Dodal, že doufá, že návrat Nové demokracie k moci "nepovede k odvetě... namířené proti významným úspěchům týkajícím se ochrany sociální většiny a pracujících".

K výhře ve volbách Mitsotakisovi gratuloval například končící šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker či eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici, který také poděkoval dosavadnímu premiérovi Alexisi Tsiprasovi za to, že "udělal hodně pro svou zemi i pro Evropu". Gratulace dostal Mitsotakis i od tureckého ministra zahraničí Mevluta Çavuşoglua, který uvedl, že věří v "další posilování turecko-řeckého přátelství a vztahů".

Mitsotakisovi už v neděli poblahopřál i jeho poražený rival Tsipras, který nicméně uvedl, že bude dále bojovat, aby tato "porážka byla pouze dočasná". Tsiprasova strana SYRIZA dostala v neděli 31,5 procenta hlasů, což je o téměř pět procent méně než ve volbách v září 2015. V novém parlamentu ale získá jen 86 křesel.

Tsipras též uvedl, že předává zemi v lepším stavu, než ji v době krize před čtyřmi lety přebíral. "Přebírali jsme zemi na pokraji bankrotu, s prázdnou veřejnou pokladnou a s obyvatelstvem, jehož velká část žila v chudobě. Nyní máme přebytek, růst, nízké úroky a mezinárodní důvěru. Abychom toho dosáhli, museli jsme přijmout obtížná rozhodnutí za vysokou cenu," uvedl Tsipras. Dodal, že jeho strana bude pracovat na tom, aby byla "silnější a zkušenější, až se vrátí k moci".

Do řeckého parlamentu se v neděli nedostali neonacisté z hnutí Zlatý úsvit, kteří byli ve volbách v roce 2015 třetí nejsilnější stranou. Do parlamentu ale usedla jiná pravicová populistická strana nazvaná Řecké řešení, která získala deset křesel a jejíž lídr Kyriakos Velopulos byl nedávno zvolen europoslancem.

Překvapením je podle některých devět křesel pro stranu nazvanou Evropská fronta realistické neposlušnosti (MeRA25), kterou loni založil exministr financí Janis Varufakis. Ten byl členem Tsiprasovy vlády v roce 2015, ale odstoupil kvůli sporu o řešení finanční krize.

Varufakis chtěl opustit eurozónu, Tsipras místo toho pokračoval v úsporných opatřeních, která požadovali mezinárodní věřitelé.

Deník The Wall Street Journal před volbami tento týden napsal, že v případě výhry opozice se Řecko stane první evropskou zemí, která se vrátí k tradičním politickým stranám. V roce 2012, uprostřed dluhové krize eurozóny, bylo také Řecko prvním evropským státem, jehož voliči opustili zavedené strany a přešli k politickým formacím brojícím proti establishmentu.