Sklizeň základních obilovin letos podle prvních odhadů vzroste o 8,5 procenta na 7,019 milionu tun. Důvodem je hlavně očekávané zvýšení průměrného hektarového výnosu téměř o sedm procent na 5,52 tuny. Úroda řepky by měla naopak meziročně klesnout o 12,2 procenta na 1,239 milionu tun. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad.

Osevní plocha základních obilovin se rozšířila o 1,8 procenta na 1,272 milionu hektarů. Výměra ozimých obilovin je ve srovnání s loňskem vyšší, zmenšila se ale plocha osetá jařinami. Statistici očekávají, že letos budou u všech sledovaných obilovin meziročně vyšší hektarové výnosy.

Sklizeň některých obilovin by přesto měla klesnout, a to právě kvůli nižší osevní ploše. Týká se to hlavně pšenice jarní a ječmene jarního. Pšenice jarní letos zabírá 25 tisíc hektarů, což je o 45,8 procenta méně než loni. Její sklizeň by měla klesnout téměř o 40 procent na 117 tisíc tun. Osevní plocha ječmene jarního se snížila téměř o pět procent na 212 tisíc hektarů, předpokládaná sklizeň 1,083 milionu tun představuje meziroční pokles o 1,2 procenta.

Nejpěstovanější plodinou na českých polích je i letos pšenice ozimá. Zabírá 815 tisíc hektarů, což je třetina celkové osevní plochy. Její úroda podle odhadů vzroste o více než 12 procent na 4,741 milionu tun. Ječmene ozimého by se mělo sklidit 574 tisíc tun, meziročně o 12,5 procenta více.

"Zemědělci vsadili na ozimy oproti minulým letům a po zkušenostech z loňského roku. I když bylo na začátku roku extrémní sucho, v květnu zapršelo, což obilí prospělo. Díky tomu se očekává vyšší úroda obilí," řekl dnes na tiskové konferenci ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek. Ustupuje podle něj ječmen a pšenice jarní, které zaznamenaly z hlediska výměry razantní pokles.

Produkce žita se zvýší téměř o třetinu na 158 tisíc tun, odhadují statistici. Úroda ovsa by měla zůstat zhruba na úrovni loňských 154 tisíc tun, a to navzdory menší osevní ploše. Sklizeň tritikale, což je kříženec žita a pšenice, poroste podle ČSÚ téměř o 12 procent na 192 tisíc tun.

Odhad sklizně základních obilovin k 10. červnu o jedno procento převyšuje průměr za posledních deset let. Při srovnání s pětiletým průměrem, který zahrnuje mimořádně vysoké sklizně v letech 2014, 2015 a 2016, je odhad letošní úrody o 4,4 procenta nižší.

Osevní plocha řepky se meziročně snížila o 7,8 procenta na 380 tisíc hektarů. Její výnos by měl klesnout o pět procent na 3,26 tuny z hektaru. "Předpokládaná produkce řepky je srovnatelná s desetiletým průměrem, ale v porovnání s průměrem za posledních pět let je odhad letošní sklizně o 7,7 procenta nižší," uvedli statistici.

Z hlediska úrody podle Hrbka vedou Středočeský kraj s Prahou a Jihomoravský kraj, který dotahuje Vysočina.

Výnosy českých zemědělců se s ostatními evropskými státy sbližují i přesto, že tradiční staré členské země EU jsou na tom podle Hrbka o trochu lépe. "Z hlediska okolních zemí jsme na tom výnosově lépe než Poláci a Slováci," dodal. Čeští zemědělci mají ve srovnání se Západem stejně kvalitní osiva, podobnou agrotechniku i účinné látky. "Není důvod, aby jejich výnosy byly nižší," řekl.

Zelenině škodí sucho

Úrodě zeleniny letos znovu škodí sucho a teplo, které snížily výnosy, a zvýšily tak ceny v obchodech i loni. Porosty zeleniny navíc na mnoha místech Česka poškodily prudké letní bouřky. Jak nakonec dopadne letošní úroda zeleniny a jak se budou vyvíjet ceny, bude záležet na počasí v příštích týdnech a měsících. ČTK to řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Tuzemští pěstitelé letos podle Hanky založili porosty zeleniny na celkové výměře 11 tisíc hektarů, která je v meziročním srovnání o necelá tři procenta větší. "Ještě před týdnem či deseti dny bych řekl, že očekáváme výnos minimálně o 20 procent vyšší než loni. Za posledních pár dní ale byly porosty značně poškozeny, a pokud počasí bude v tomto trendu pokračovat, výnosy budou hodně podobné jako loni. Vše se ještě ale může velmi výrazně změnit. Stačí, aby se ochladilo a bylo vlhko," uvedl Hanka.

Většina porostů zeleniny zakládaných letos v březnu a dubnu byla podle Hanky ve velmi dobré kondici. Chladný květen ale poškodil porosty hrášku a časné výsadby plodové zeleniny. "K výraznějšímu poškození porostů, zejména listové zeleniny, došlo kombinací mimořádně vysokých teplot a sucha ve druhé polovině června," upozornil Hanka. Zhruba 500 hektarů zeleniny, převážně salátů, květáku, ale i cibule a mrkve, pak bylo ve druhé polovině června poškozeno nebo zničeno přívalovými dešti a krupobitím.

Suché a větrné počasí podle Hanky brzdí růst všech porostů zeleniny. "Při teplotách nad 30 stupňů rostliny výrazně zpomalují růst i při dostatečném zásobení vodou. Zpomalení růstu se následně projeví poklesem výnosů," upozornil Hanka. Rozhodující plochy zeleniny v ČR jsou pěstovány pod závlahou, kterou pěstitelé kryjí vláhový deficit. Zavlažování jednoho hektaru ale pěstitele zeleniny stojí 15 tisíc až 25 tisíc korun.

Se suchem bojovali pěstitelé zeleniny v Česku i Evropě už v roce 2018. Sklizeň konzumní zeleniny loni v Česku podle údajů Českého statistického úřadu klesla meziročně o 42 829 tun na 198 863 tun. Loňský propad výnosů zeleniny v celé Evropě pak podle Hanky způsobil prudký nárůst cen především v jarním období. Například v únoru byly ceny zeleniny v Česku meziročně vyšší bezmála o 80 procent.

"ČR je v produkci zeleniny soběstačná zhruba na úrovni 35 procent, nemáme vybudované dostatečné skladovací kapacity. I v hlavní sezoně zůstáváme částečně závislí na dovozech z okolních států. Proto se cena v letošním roce ještě nedostala na obvyklou úroveň," podotkl Hanka.

U některých druhů zeleniny už po nové sklizni klesly farmářské ceny. Levnější jsou například ředkvičky, mrkev, zelí, kapusta či některé druhy salátů. U ostatních druhů Hanka očekává pokles cen v červenci a srpnu. "Cenový vývoj v dalších měsících bude záviset především na vývoji počasí v celé Evropě," dodal Hanka.