Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 20,7 miliardy korun z květnových 50,9 miliardy korun. Loni v červnu skončilo hospodaření státu ve schodku 5,9 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovalo ministerstvo financí (MF). Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun.

Proti stavu na konci května se očekávaně vyrovnaly periodicky se opakující vlivy na příjmové i výdajové straně, v důsledku kterých nastalo v květnu typické zhoršení, uvedlo MF.

Nadále však podle ministerstva přetrvává negativní meziroční vliv peněz z EU a finančních mechanismů, po jejichž očištění by byl schodek po prvních šesti měsících roku meziročně nižší o 5,6 miliardy korun. Důvodem je zejména skutečnost, že v průběhu prvního pololetí loňského roku získal státní rozpočet z EU o 20,4 miliardy korun více, a to v rámci závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007 až 2013.

Letos se také projevuje podle MF vyšší předfinancování výdajů plánovaných na celý rok - během prvního pololetí byly předfinancovány až dvě třetiny výdajů plánovaných na celý rok. "Například státní fondy, vysoké školy či vědecko-výzkumné investice dostaly již téměř 70 procent letošního rozpočtu. Také vůči rozpočtu EU máme již zaplaceno 60 procent našeho závazku. Tyto peníze bychom během roku stejně vynaložili, nicméně dřívějším uvolněním urychlujeme a podporujeme investice, vědu, výzkum nebo regionální školství," řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Příjmy státního rozpočtu bez vlivu peněz z EU a finančních mechanismů a bez započtení privatizačních financí (18 miliard korun) meziročně vzrostly o 7,1 procenta. Nejdynamičtěji rostoucím daňovým příjmem byla opět daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jejíž 13,3procentní tempo spolu s 8,2procentním růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 28,6 miliardy korun. Celkové inkaso daně z přidané hodnoty 135,5 miliardy korun bylo v prvním pololetí meziročně vyšší o tři procenta.

Zatímco celkové příjmy se zvýšily meziročně o 8,1 procenta, výdaje vzrostly o 10,2 procenta. Nejvíce peněz z běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ty se podle MF vyvíjejí v souladu se schváleným rozpočtem, podobně jako výdaje na platy. Na druhou stranu byla v první polovině roku předfinancována velká část transferů, z nichž některé přechodně ovlivňují i relativně vysoký meziroční růst. Například neinvestiční transfery územním samosprávným celkům i příspěvkovým organizacím byly vyplaceny z více než 65 procent.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru