Cena zlata se ve čtvrtek vyšplhala na více než pětileté maximum nad 1380 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Reaguje tak na slábnoucí dolar a na nižší výnosy státních dluhopisů po středečním náznaku americké centrální banky (Fed), že by případně mohla snížit úroky.

Zlato, které je považováno za bezpečnou investici v období nejistoty, se dopoledne prodávalo až za 1386,36 dolaru za troyskou unci (31 450 korun). Proti středě bylo dražší asi o dvě procenta.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ponechal ve středu podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 2,25 až 2,50 procenta. V prohlášení zveřejněném na závěr dvoudenního zasedání však naznačil její případné snížení. Reaguje tak na zvýšenou ekonomickou nejistotu a na slabou inflaci. Většina analytiků sdělení interpretuje tak, že Fed ke snížení základní sazby sáhne ještě v letošním roce.

"Výsledky středečního zasedání centrální banky USA si trh vyložil jako kumulaci budoucího rizika. Díky tomu investoři okamžitě přesunuli část kapitálu do bezpečných přístavů, hlavně do zlata. V noci růst pokračoval, neboť asijský trh reagoval na další zprávy, tentokráte z Bank of Japan," řekl analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

Bank of Japan, což je japonská centrální banka, se ve čtvrtek zabývala měnovou politikou, kterou nechala beze změn. Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda ale signalizoval připravenost banky posílit stimulační opatření, což zdůvodnil zhoršením výhledu globální ekonomiky. Přidal se tak na stranu Fedu i Evropské centrální banky (ECB), jejichž šéfové rovněž upozorňují na možnost zmírnění měnové politiky, včetně případného snížení základních úroků.

Vzhledem k dalšímu mixu geopolitických a ekonomických událostí analytik Brávník očekává v případě cen zlata nástup několikaletého růstového období. Nepřekvapilo by jej, kdyby už příští léto cena zlata převyšovala 1500 nebo 1600 dolarů za trojskou unci.

Fed uvedl, že je odhodlán jednat tak, aby udržel expanzi ekonomiky. Opustil tak předchozí slib, že bude při nastavování úrokových sazeb "trpělivý". Téměř polovina centrálních bankéřů, kteří se na rozhodování o měnové politice podílejí, je nyní ochotna snížit náklady na úvěry během příštích šesti měsíců.

Související