Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pět dní před volbami oznámili, že se jim podařilo připravit první návrh rozpočtu na příští rok spolu s tím, že ministerstvo financí našlo peníze pro zvýšení rodičovského příspěvku, jak ho dlouhodobě prosazuje ČSSD. Schodek státního rozpočtu by měl být stejný jako letos, tedy 40 miliard korun. Výdaje by měly být 1,594 bilionu korun a příjmy 1,554 bilionu korun. Spojenecká KSČM, která vládě pomáhá udržovat v parlamentu většinu, zatím rozpočet podpořit nechce.

Ministerstvo financí podle premiéra našlo peníze na zvýšení rodičovského příspěvku, který by se měl zvýšit z 220 na 300 tisíc korun. Týkat by se to mělo lidí, kteří budou mít k prvnímu lednu příštího roku dítě do 4 let věku a aktivně pobírají rodičovský příspěvek. Náklad je podle premiéra 8,6 miliardy ročně. V rámci rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí se našlo jen 250 milionů korun navíc, ostatní peníze pochází z ostatních kapitol rozpočtu, řekl Babiš.

Mezi cestami, jak chce vláda získat další peníze do rozpočtu, premiér zmínil například snížení počtu státních úředníků. "Paní ministryně předkládá konkrétní šetření v rámci ministerstev. My si myslíme, že nepotřebujeme takový počet úředníků, a i z hlediska provozních nákladů jsou tam velké rezervy," řekl Babiš, konkrétnější však nebyl. Schillerová uvedla, že u úřadů trvá na desetiprocentní úspoře v provozních výdajích. Zároveň chce do budoucna v rozpočtových pravidlech upravit vázání peněz na neobsazená pracovní místa a zároveň motivovat úřady k úsporám například tak, že jim polovinu z úspor vrátí.

Ministryně navrhuje na straně příjmů rozpočtu změny tvorby rezerv pojišťoven, což by podle ní mělo přinést 4,8 miliardy korun, zavedení digitální daně na technologické firmy, které má přinést pět miliard, a miliardy očekává i od zavedení další vlny EET. "Ta doposud do státní kasy přinesla kolem 20 miliard," řekla. Změna sazeb u hazardu, alkoholu a cigaret má také podle Schillerové přinést další miliardy. Zmíněná třetí a čtvrtá vlna EET by se ale mohla spustit nejdříve v druhé polovině letošního roku. 

Stát by měl podle Babiše získat peníze také od bank. Místo sektorové daně, navrhované ČSSD, premiér prosazuje vznik tzv. národního rozvojového fondu. Tam by měly podle návrhu premiéra přispívat banky, a příští rok při jeho vzniku by mohly odvést asi šest miliard korun. Návrh ČSSD na zdanění bank měl přinést až 14 miliard. Vznik fondu a případné příspěvky by nyní měla projednat pracovní skupina. Dodal, že na vzniku pracovní skupiny se v pondělí dohodl na setkání se zástupci bank. Podle dřívějších vyjádření premiéra se uvažuje o tom, že by do fondu banky dávaly 10 až 20 procent dividend. Z fondu by se hradily stavby silnic, školek nebo sociální programy.

Premiér Andrej Babiš zatím nedokázal uvést konkrétnější údaje k chystanému bankovnímu fondu. "My o tom vedeme s bankami debatu. Apelujeme na jejich odpovědnost, aby nechávali část peněz v Česku. Zakladateli by měli být čtyři největší české banky. My bychom fond dále propagovali a zvali do něj další banky," řekl Babiš. 

"ČBA vítá návrh na vytvoření Národního rozvojového fondu, který je z ekonomického a praktického pohledu výrazně progresivnější a inovativnější než zavedení jakékoliv formy dodatečného sektorového zdanění," reagovala Česká bankovní asociace (ČBA).  "Naší snahou bude, aby fond vznikl co nejdříve. Jeho fungování bude záležet jednak na objemu prostředků, které do něj vloží banky a další přispěvatelé, ale také i na kvalitě projektů, které bude předkládat vláda," uvedla ČBA v tiskové zprávě.

Největší tuzemské banky jsou připraveny investovat do základního kapitálu fondu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími bankami. Klíčovou přidanou hodnotou fondu je podle nich fakt, že vložené miliardy korun mohou být znásobeny formou konkrétních investičních projektů v hodnotě desítek až stovek miliard korun.

"Shodli jsme se s panem premiérem na tom, že Národní rozvojový fond je nejlepším řešením budoucí prosperity ČR. Zajistí nejefektivnější využití investic bank a dalších společností do oblastí, které budou vládou určeny jako strategické priority. V této souvislosti se primárně hovoří o investicích do nájemního a sociálního bydlení, vzdělávání a dopravní a sociální infrastruktury," uvedl generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon.

"Součástí naší společenské role je podporovat investiční aktivitu státu a spoluvytvářet tak dlouhodobou prosperitu domácí ekonomiky i celé ČR," řekl generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Profesionálně řízený a nezávisle spravovaný fond vnímá nejen jako iniciativu, která usnadní financování vybraných investičních projektů státu, ale i jako další příspěvek bank ke kvalitnějšímu životu občanů ČR. "Domníváme se, že by tento fond mohl zvýšit investiční kapacitu ekonomiky a podpořit řadu důležitých projektů včetně sociálního bydlení, vzdělání, dopravy a digitalizace ekonomiky," dodal mluvčí ČSOB Patrik Madle

Salomon předpokládá, že do fondu začnou přispívat i další velké společnosti, kterým záleží na prosperitě ČR. "V tuto chvíli spolu s ostatními bankami a představiteli ministerstev financí a průmyslu a obchodu intenzivně pracujeme na vytvoření základních struktur a orgánů Fondu národního rozvoje," doplnil.

Státní rozpočet na rok 2020 počítá s růstem investic na 135 miliard korun z letošních 122,3 miliardy korun. Rovněž by opět měly o 900 korun stoupnout důchody, uvedl Babiš. O růstu mezd bude ještě vláda jednat se sociálními partnery 27. května. První verzi rozpočtu bude podle premiéra schvalovat na mimořádné schůzi 31. května.

KSČM zatím váhá, zda podpoří státní rozpočet na příští rok, ve kterém ministerstvo financí počítá se schodkem 40 miliard korun. Předseda komunistů Vojtěch Filip médiím řekl, že jeho strana s takovým schodkem zatím nepočítá a bude to předmětem jednání o pokračování tolerance menšinového kabinetu ANO a ČSSD. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce o podpoře mluvit se všemi subjekty, s komunisty ovšem prioritně. Současná vláda ANO a ČSSD se v parlamentu opírá o hlasy komunistů a bez jejich podpory by sněmovna rozpočet nepřijala.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru