V užívání většiny drog je Česko nad průměrem EU, ve spotřebě alkoholu jsou Češi třetí, v podílu kuřáků v populaci osmí. Na středeční tiskové konferenci k představení nové národní protidrogové strategie to řekl ředitel Národního střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Větší celospolečenské dopady na zdravotnictví a sociální problematiku mají legální drogy jako tabák a alkohol, intenzivní formy závislosti mohou za většinu zdravotních a společenských škod. U tabáku jde o sto miliard, u alkoholu téměř o 60 miliard korun ročně.

Ve spotřebě užívání alkoholu bylo Česko v roce 2016 na třetím místě mezi zeměmi OECD za Litvou a Francií. Podle odborníků 800 tisíc Čechů pije pravidelně nadměrné dávky alkoholu, asi 100 tisíc z nich denně. Kouří podle dat Eurostatu z roku 2017 více než 25 procent lidí starších 15 let, mezi evropskými zeměmi je to osmý největší podíl. Denně si cigaretu zapálí asi dva miliony Čechů.

Právě na užívání legálních drog je podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové třeba cílit dostupné finanční zdroje, protože jejich celospolečenské náklady jsou podstatně vyšší.

V užívání konopí mladými mezi 15 a 34 lety je Česko třetí po Francii a Itálii, injekčních uživatelů drog má země po Lotyšsku nejvíc. Výherních automatů na 1000 obyvatel je více jen v Itálii, jejich počet se ale postupně snižuje.

Užívání legálních drog a konopí mladistvými podle odborníků klesá. "Je to dáno tím, že dospívající tráví svůj volný čas jinak než venku, kde je expozice návykovým látkám vyšší. Na jednu stranu je to dobře, ale je vyšší riziko, že pak tráví více času na internetu," vysvětlil Mravčík. Podle odhadů až tři čtvrtiny dospívajících užívají internet nadměrně, tedy více než dvě hodiny denně.

Národní protidrogová strategie na roky 2019 až 2027 cílí hlavně na posílení prevence a informovanosti lidí o dopadech a rizicích. Strategie počítá s "modelováním ekonomické a marketingové regulace" návykových látek a hazardních her, aby se snížila dostupnost, nabídka i poptávka. Ministerstvo financí tento týden představilo plán na zvýšení spotřebních daní z hazardu, alkoholu a tabáku.

Podle strategie by se měla stanovit minimální síť služeb na pomoc závislým. Dobudovat by se měla ambulantní péče. Dostupnější by měla být substituční léčba. Podpořit by se měly preventivní programy v ghettech, věznicích či v nočních klubech. Financování by se mělo změnit tak, aby se podpořila síť potřebných služeb. Na jejím vytvoření by se měly podílet samosprávy. Odborníci se chtějí víc zaměřit i na nadužívání internetu a nových technologií.

"Dokument je formulovaný obecněji, konkrétní opatření doplní na každé tři roky akční plán. "Velmi intenzivně na něm pracujeme. Bude včetně termínů a potřebného financování, vyhodnocovat se bude každý rok," řekla Vedralová a doplnila, že dokument bude Rada vlády pro protidrogovou politiku projednávat ke konci srpna a poté bude předložen vládě.