Požadavky na zvýšení efektivity práce dostávají manažery i další zaměstnance pod neustálý tlak. Ten může přerůst v dlouhodobý stres, později následuje kolaps nebo propuknou psychické i fyzické problémy. Prožívá je mnoho lidí, mnozí o nich ale mlčí. Jejich výskyt se přitom nejen v Česku stále zvyšuje. Za jeden z konkrétních projevů duševní nestability, která je minimálně zčásti spjata s pracovním režimem, je možné označit syndrom vyhoření. Podle lékařské fakulty Univerzity Karlovy jím v současnosti prochází zhruba dvacet procent Čechů.

"Práce, kam jsem nastoupila po vysoké škole, mě ze začátku bavila. Chtěla jsem se učit novým věcem, u všeho být a co nejrychleji se zlepšovat. Po několika měsících přišla změna. Každý den jsem chodila do práce unavená, přestože jsem noc předtím dobře spala. Postupně se přidala podrážděnost a s přibývající kritikou od nadřízeného jsem se postupně den co den sama sebe ptala, jestli to, co dělám, má vůbec smysl," vypráví Ester Součková.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte:
  • Kdo je nejvíce náchylný na syndrom vyhoření?
  • Jaké profese se řadí mezi nejohroženější?
  • Kdo nebo co může lidem v tíživé psychické situaci pomoci?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se