Projekt elektronické neschopenky zřejmě bude zaveden až od příštího roku, rozhodla sněmovna. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Snahu opoziční ODS, aby byl také tento krok nejméně o půl roku odložen, v pátek sněmovna opět odmítla. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.

Odklad e-neschopenky, který vedle vládních ANO a ČSSD podpořili i komunisté, o jejichž hlasy se vláda opírá, nyní dostane k posouzení Senát.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) schválení zákona uvítala a novinářům řekla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka k 1. lednu 2020 plně funkční. "Co se týká technické stránky e-neschopenky, máme velmi podrobný harmonogram, který v tuto chvíli plníme na den přesně," řekla.

Maláčová také upozornila, že papírové neschopenky budou existovat i po zavedení těch elektronických. Papírově bude podle ní nutné ukončit všechny pracovní neschopnosti, které byly zahájeny papírově, tedy před koncem roku. Kromě toho budou papírové neschopenky sloužit jako záloha pro případ výpadku elektronického systému.

Při projednávání návrhu před poslanci ministryně změnu v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů. Budou moci podle ministryně požádat Českou správu sociálního zabezpečení o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů a bude rovněž možné využívat certifikáty zdravotních zařízení, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv, řekla Maláčová.

Ministryně odmítla obavy pravicové opozice, že systém ani po půlročním odkladu nebude fungovat, protože na něj sociální správa ani lékaři nebudou připraveni. "Vše běží přesně na den," uvedla k organizaci projektu Maláčová. Podle poslance ODS Jana Bauera ale ministerstvo projekt prosazuje chaoticky a bez znalosti praxe. "Paní ministryně má velmi svébytný smysl pro humor. My jako pravicová opozice vládní šlendrián podporovat nebudeme," uvedl Bauer.

Lidovci sice v dílčím hlasování půlroční odklad podpořili, nakonec ale pro celkovou změnu nehlasovali spolu se zbytkem opozice. Projekt podle nich není dostatečně technicky připraven.

Piráti změnu odmítli podpořit kvůli tomu, že bude znamenat dvouletý odklad konsolidace informačních systémů ministerstva práce a sociálních věcí na rok 2022, byť jejich fungování opakovaně kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad.

Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je systém špatně připraven a Maláčová by měla osobně ručit za to, že skutečně začne k 1. lednu fungovat. Pokud by se to nestalo, měla by ministryně dát svou funkci k dispozici.

"Od 1. července 2019 vznikne prostor pro nepřehlednost a zmatečnost při zahajování pracovní neschopnosti, a tedy pro návrat k intenzivnímu zneužívání pracovní neschopnosti, které zaplatí napřímo sami zaměstnavatelé a potažmo i spoluzaměstnanci kolegů, parazitujících na návratu k někdejší praxi," upozorňuje Hospodářská komora.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července. Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Proti červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.