Lidé, kteří si podnikáním pouze přivydělávají, by si už příští rok kvůli EET nemuseli pořizovat elektronickou pokladnu s připojením k internetu. Podnikatelé, kteří za rok utrží nejvýše 600 tisíc korun v hotovosti a zároveň nezaměstnávají více než dva pracovníky, si budou moci vybrat, jestli budou tržby evidovat elektronicky, nebo v takzvaném off-line režimu.

Počítá s tím návrh, který je součástí novely zákona o elektronické evidenci tržeb. Tu by už tento pátek mohli schválit poslanci. Návrh na osvobození podnikatelů s hotovostními platbami do 600 tisíc ročně od on-line verze EET v úterý doporučili schválit členové rozpočtového výboru. Pro hlasovali poslanci všech vládních stran i komunisté. Je tedy velká šance, že novinka projde.

Novela zákona o EET reaguje na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil takzvanou třetí a čtvrtou vlnu EET. Ta se měla už od loňského března týkat například advokátů, účetních nebo prodejců na farmářských trzích. Od loňského června se k nim pak měli přidat také řemeslníci. Současný návrh ministryně financí Aleny Schillerové se nyní snaží na výtky soudců reagovat a podmínky zejména pro ty nejmenší podnikatele zmírnit.

Schillerová původně navrhovala pro off-line verzi EET limit 200 tisíc korun hotovostních tržeb ročně. Její ztrojnásobení však podporuje.

Například provozovatel menšího stánku s občerstvením, jehož tržby měsíčně nepřekročí 50 tisíc korun, by tak už příští rok nemusel údaje o tržbách posílat finanční správě okamžitě. Stačilo by mu sbírat papírové účtenky a údaje z nich pak berním úředníkům elektronicky poslat jednou za tři měsíce.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka však novinka menším podnikatelům méně práce s papírováním nepřinese. „Tito podnikatelé budou fungovat stejně jako dnes. Jen místo toho, aby doklady finanční správě posílali jednou za rok, budou to dělat jednou za čtvrtletí,“ říká Havlíček. Vyšší hranice pro off-line režim ale vítá. „Uznávám, že někdo, kdo prodá pár drobností měsíčně, k tomu nepotřebuje elektronický přístroj,“ dodává Havlíček.

Náklady spojené se zavedením EET má podnikatelům kompenzovat i snížení některých daní. Do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty se přesunou například stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby či vodné a stočné. Z 21 procent na 10 má klesnout také daň z přidané hodnoty na elektronické knihy a audioknihy. Ministerstvo financí tím chce srovnat sazbu DPH u tištěných a digitálních knih. Také tyto návrhy mají podporu koaličních poslanců.

Další pozměňovací návrhy, zejména ty od opozice, pravděpodobně schváleny nebudou. Třeba poslanec Mikuláš Ferjenčík (piráti) navrhuje výjimku z EET pro prodejce burčáku.

Občanští demokraté k novele připravili velký pozměňovací návrh, který by z EET vyloučil všech 750 profesí, na něž by třetí a čtvrté vlna dopadla. Poslanec Jan Skopeček (ODS) požaduje, aby se o každé profesi hlasovalo v závěrečném třetím čtení zvlášť. Je tak pravděpodobné, že se finální schvalování protáhne na několik hodin.

Třetí a čtvrtá vlna EET odstartuje sedm měsíců poté, co novelu podepíše prezident Miloš Zeman. Od prosince 2016 už tržby elektronicky evidují hotely, penziony či restaurace, o tři měsíce později se přidaly velkoobchody a maloobchody. Od spuštění EET stát evidoval celkem 9,67 miliardy tržeb od více než 182 tisíc poplatníků.