Více než polovina Čechů podle výzkumu, který v pondělí zveřejnil Nadační fond nezávislé žurnalistiky, se někdy v životě setkala s dezinformací. Výzkum zjišťoval, jak čtenáři českých médií vnímají fake news a dezinformační weby.

"Do značné míry lidem splývají hranice mezi publikováním manipulací pomocí lživých informací, hledáním senzací, netransparentností a špatnou novinářskou prací," uvedl ředitel Josef Šlerka.

Z výzkumu vyplývá, že s obsahem, který považovali za fake news nebo přímo za dezinformaci, se setkalo 55 procent Čechů, naopak nikdy se s ním nesetkalo 13 procent a 32 procent neví, zda ano, či ne. Oproti roku 2017 vzrostl podíl těch, kteří se s dezinformací (fake news) setkali, o 7 procent.

Výsledky také ukázaly, že část české (internetové) populace zaměňuje bulvární média za dezinformační. Na prvním místě se totiž objevil web bulvárního deníku Blesk, následovaný Parlamentními listy, Facebookem (jako zdrojem informací), serverem Aeronet a českou mutací ruského státního zpravodajství Sputnik News.

"Zajímalo nás, jaké weby se lidem spontánně vybaví, pokud mají říct příklady dezinformačních webů," popisuje další část výzkumu Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen Admosphere, která pro NFNZ projekt zpracovala.

Na otázku "Domníváte se, že nelegální migrace obyvatel muslimských zemí do Evropy je ve skutečnosti záměrně řízená Evropskou unií?" odpovědělo "určitě ano" nebo "spíše ano" 28 procent celkové populace. Ve věkové skupině 45–54 let to bylo dokonce 36 %.

Šokující byla odpověď respondentů nad 55 let na otázku, zda se domnívají, že demonstrace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku financuje George Soros, odpovědělo "určitě ano" nebo "spíše ano" 19 procent dotázaných. U mladších respondentů to bylo 9 procent.

Výzkum se také zabýval důvěryhodností webových serverů. Za důvěryhodná média považují Češi zejména weby, u kterých je pod článkem podepsaný autor a u nichž lze dohledat majitele. Důvěru posiluje i vlastní zpravodajský obsah. Stejně tak respondenti více věří veřejnoprávním médiím. Méně naopak důvěřují webům, u kterých neznají vlastníka a nevědí, kdo je financuje, pod jejichž články není nikdo podepsaný, a obecně médiím, kde je těžké dohledat nějaký kontakt.

Výsledky také ukázaly, že lidé považují za méně důvěryhodný obsah médií, která vlastní kontroverzní osoba spojená s politikou či prosazováním obchodních zájmů. Jako možný ukazatel při rozpoznávání, zda se jedná o dezinformační web, označili účastníci výzkumu orientaci na jeden názorový proud v daném médiu, emocionálně zabarvené zpravodajství či vyskytující se vulgarismy.

"Z výsledků je patrné, že Češi dokážou poměrně dobře rozpoznat většinu signálů svědčících o nedůvěryhodnosti webu. Zároveň spontánně řadí mezi dezinformační weby i některá bulvární média," shrnul výsledky výzkumu Šlerka.

Do boje s klamavými zprávami se nedávno zapojily i sociální sítě jako Facebook nebo Twitter, které pomocí úpravy uživatelského rozhraní znesnadňují jejich šíření. Například Společnost Twitter v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu zavádí novou funkci pro snadnější upozorňování na nepravdivé informace například o termínu či způsobu hlasování. Facebook zase snižuje dosah příspěvků ze skupin, kde se opakovaně objevují manipulace.