Zákazníky od Japonska až po evropské výzkumné ústavy či univerzity má výzkumné laserové pracoviště HiLASE v Dolních Břežanech. Toto pracoviště se věnuje vývoji nejmodernějších a nejvýkonnějších laserů na světě a jejich následnému průmyslovému využití. Přístroje mimo jiné pomáhají efektivnějšímu laserovému řezání nebo sváření. HiLASE zároveň vlastní laser, kterému říkají Bivoj a jenž jako první na světě dosáhl výkonu 1000 wattů.

Výzkumné centrum nedaleko Prahy stálo 800 milionů korun, téměř 700 miliony přitom přispěla Evropská unie prostřednictvím operačního programu Vývoj a výzkum pro inovace. HiLASE v roce 2017 získalo prestižní grant Evropské komise, který je určen na přeměnu pracoviště ve špičkové centrum evropského významu.

"Z výzkumných institucí, které v Česku v posledních letech s využitím evropských peněz vznikly, představuje HiLASE ve svém oboru světovou špičku. Je to instituce v rámci celosvětového kontextu," uvedl dříve pro HN viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

V centru pracuje asi stovka zaměstnanců ze 13 zemí. Třetinu expertního týmu tvoří vědci ze zahraničí, což je zejména z toho důvodu, že se jedná o velmi specializovaný obor, v němž má Česká republika nedostatek odborníků.

Postaven a rozebrán ve Velké Británii

Vědecké centrum HiLASE má v Dolních Břežanech nejsilnější laser světa DiPOLE 100 alias Bivoj, který měří 3 x 20 metrů a využívá se pro komerční i vědecké účely. Jeho pomocí lze dosáhnout například zlepšení kovového materiálu tak, že má následně větší odolnost a sílu. Stavba tohoto zařízení trvala přes dva roky a probíhala ve Velké Británii, kde bylo i otestováno. Následně se celý laser rozebral a byl převezen do Dolních Břežan, kde je dodnes.

Využití tohoto laseru má velký potenciál zejména v lékařství nebo pro průmyslový a bezpečnostní sektor. Právě průmyslové podniky jsou nejčastějšími zákazníky HiLASE. To jim poskytuje služby, jako je zušlechťování povrchu materiálů, určení prahu poškození způsobeného laserem, případně vymýšlí různá řešení laserů podle požadavků firem.

Mimo tento laser využívá centrum, jež je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, největšího ústavu Akademie věd České republiky, také menší zařízení, například k vytváření pravidelných struktur na povrchu kovů nebo k přesnému řezání.

"Předností našich laserů je krátká doba pulzu, což znamená velkou přesnost, rychlost, při které se zúročí vysoká opakovací frekvence, a to, že naše lasery mají kvalitní svazek, který jde nasměrovat do malé stopy," vysvětluje ředitel centra Tomáš Mocek.

Vývoj nové generace laserů

Klíčovou náplní HiLASE je výzkum. Jeho odborníci dokázali například zjistit, jak naučit lasery vytvářet periodické struktury v nano- a mikroměřítku na povrchu materiálů. To by mohlo mít uplatnění v leteckém průmyslu pro testování obzvlášť namáhaných součástek, například podvozku, aby se mohl déle používat. Zároveň by se lasery mohly využívat i v automobilovém a elektrárenském průmyslu.

Momentálně se centrum zaměřuje zejména na vývoj nové generace diodových laserů, laserových aplikací pro průmysl a na různé další vědecké aplikace laserů.

"Posouváme hranice technologických možností za současné limity. Snažíme se propojovat svět výzkumu a průmyslu. Vytváříme produkty a poskytujeme služby s vysokou přidanou hodnotou, čímž přitahujeme pozornost lidí s vysokou kvalifikací, a to v celosvětovém měřítku," představuje centrum Lukáš Masopust, zástupce vedoucího pro podporu vědy.

Obava z brexitu i nutnost EU

Centrum HiLASE se musí také potýkat s několika problémy, které souvisejí zejména s nedostatkem expertů. Nové kolegy si tak musejí hledat v zahraničí, což je prý mnohdy obtížné kvůli byrokracii.

"Hlavně v souvislosti s velkými projekty se musíme vypořádat s přebyrokratizovanými pravidly poskytovatelů dotací. Problémem je také realizace velkého počtu veřejných zakázek spojená s řadou rizik a možných průtahů," popisuje Lukáš Masopust.

Pro HiLASE je velkou neznámou politická situace ve Velké Británii, která je pro výzkumné centrum klíčovým partnerem. V případě brexitu bez dohody s Evropskou unií by mohlo být ohroženo financování tohoto projektu z programu Horizon 2020, což je rámcový program pro výzkum a inovace EU, z něhož HiLASE získává finanční podporu.

V loňském roce se na financování centra podílela zhruba 50 procenty Evropská unie. HiLASE se momentálně snaží navazovat více spolupráce s průmyslem, aby bylo nezávislejší na těchto zdrojích. Důvodem je také to, že podpora unie bude po roce 2021 pravděpodobně nižší.

Bez prostředků EU by podle Lukáše Masopusta vznik tohoto centra nebyl možný. "Zřejmě bychom nemohli toto centrum postavit, nebo minimálně ne v takovém rozsahu. EU nás podporuje od roku 2011, kdy jsme zahájili realizaci projektu a díky této podpoře jsme mohli vybudovat od základu novou stavbu s laserovou halou a nezbytným zázemím včetně výzkumu a vývoje základních laserových systémů," doplňuje Masopust.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru