Španělští socialisté vyhráli nedělní předčasné parlamentní volby, které v politicky roztříštěné zemi provázela nebývale vysoká účast. Po sečtení více než čtyř pětin okrsků získali téměř 30 procent hlasů. S ohledem na zisky ostatních stran to pro premiéra Pedra Sáncheze znamená, že k sestavení případné levicové vládní koalice bude potřebovat více než jednoho partnera. Do parlamentu poprvé pronikla protiimigrační strana Vox, která by podle průběžného sčítání hlasů měla v 350členném Kongresu získat 24 mandátů.
Volby, které měly ukončit politický pat v zemi dlouhá léta zvyklé na jednobarevné vlády, podle španělských komentátorů patrně opět povedou ke složitým koaličním jednáním. Socialisté (PSOE), kteří vyhráli volby po 11 letech, mají podle průběžného sčítání 123 mandátů.
Druhé místo patří se 65 mandáty konzervativním lidovcům (PP). Strana stižená odlivem voličů kvůli korupčnímu skandálu a neschopnosti řešit krizi v Katalánsku výrazně propadla, neboť v minulých volbách v roce 2016 měla více než dvojnásobný zisk.
Třetí je liberální strana Ciudadanos s 57 mandáty. S touto formací by Sánchez mohl složit většinovou vládu a jednání s jejím šéfem Albertem Riverou před volbami nevyloučil. Předseda liberálů, který postavil kampaň na slibu odstavit levici od moci, však možnou spolupráci s PSOE kategoricky odmítá.
Čtvrtá pozice patří protestní levicové formaci Unidas Podemos, která má 42 křesel. Pokud by Sánchez chtěl sestavit koalici s tímto ideově nejbližším partnerem, potřeboval by podporu menších regionálních stran. Podle médií by mohli novou Sánchezovu vládu podpořit baskičtí nacionalisté a katalánští separatisté, kteří mu loni pomohli k funkci premiéra za slib jednání o širší autonomii. Letos ale separatisté spolu s opozicí odmítli vládní návrh rozpočtu a Sánchez pak vyhlásil předčasné volby.
K urnám v neděli dorazily více než tři čtvrtiny voličů, což je výrazně nad průměrem předchozích hlasování.
Španělé šli k parlamentním volbám již potřetí za necelé čtyři roky. V zemi se od pádu diktatury v roce 1975 až do roku 2015 střídaly většinové vlády lidovců a socialistů, ve volbách před čtyřmi lety však poprvé nezískala některá ze stran většinu. Král proto půl roku poté vyhlásil předčasné volby, které vyhrála PP a vládla s podporou lidovců až do loňska, kdy parlament vyslovil jejich vládě nedůvěru a nastoupil Sánchez.
Po dvojí volební porážce v parlamentních volbách a vypuzení z čela španělských socialistů (PSOE) se sedmačtyřicetiletý Sánchez dokázal v roce 2017 vrátit na pozici šéfa strany, po loňském vyslovení nedůvěry v parlamentu vládě lidovců Mariana Rajoye usednout do křesla ministerského předsedy a se svou stranou zvítězit v předčasných parlamentních volbách.
V čele jednobarevného menšinového socialistického kabinetu stanul Sánchez vloni v červnu. Při svém jmenování slíbil dialog s katalánskou separatistickou vládou i to, že bude respektovat již částečně schválený rozpočet. Těmito dvěma sliby přesvědčil nerozhodnuté baskické a katalánské nacionalisty, aby mu pomohli hlasovat proti předchozí vládě.
Jeho vláda krátce po nástupu do úřadu vloni v létě schválila dekret o přemístění ostatků někdejšího diktátora Franciska Franka. Exhumace byla předmětem dlouholetých debat a předchozí pravicová vláda se k ní neměla. Sánchezova vláda také zvýšila minimální mzdu o 22 procent a snažila se vyjednat větší autonomii pro Katalánsko.
