Jiří Szotkowski a jeho rodina chovají v malé jihomoravské vesnici Vlkoš šneky. Co začalo jako netradiční koníček, je dnes dobře našlápnutý byznys s produkcí okolo dvou tun hlemýžďů ročně. Z těch přímo na farmě vyrábějí delikatesy jako kaviár, šneky v česnekovém oleji se sýrem nebo třeba sušené hlemýždě v čokoládě. Do budoucna plánují prodávat také sliz, který je oblíbenou přísadou do kosmetických produktů.

"S nápadem na chov šneků přišel můj bratr. Nejprve jsme to zkoušeli metodou pokus omyl a nebyli jsme zrovna úspěšní. Měli jsme malou ohrádku velkou 30 metrů čtverečních a na ní asi 5000 hlemýžďů. Časem se ale ukázalo, že na takovou plochu je to moc velký počet. Navíc ta zvířata byla ve špatné kondici a nemocná, na což jsme přišli až posléze. Po roce a půl to byla hotová katastrofa a chtěli jsme to vzdát," vypráví Szotkowski.

Jestli by do toho dnes šel znovu, si tak chovatel není vůbec jistý. "Teď už máme potřebné know-how. Ale než jsme se k němu dobrali, tak to trvalo hrozně dlouho a tři roky jsme žili z jednoho platu. Není to jako výrobek, který uděláte za hodinu znovu. U šneků musíte počkat do dalšího roku, abyste viděli, jestli jste učinili správné rozhodnutí," líčí farmář.

V době, kdy rodina s chovem začínala, pracoval pro výrobce důlní techniky a jezdil na Ukrajinu servisovat stroje. Jenže pak vypukla ukrajinská krize a firma přišla o zakázky. Szotkowski se tak rozhodl věnovat se šnekům naplno. A to i přesto, že to zpočátku nevypadalo zrovna slibně. "Když se něčeho chytnu, tak to chci někam dotáhnout. Proto jsme to nevzdali. Nakoupili jsme nová zvířata a vyhledali pomoc různých odborníků. I díky nim se nám postupně podařilo vyvinout vhodné krmivo a přijít na to, jak hlemýždě správně množit," popisuje chovatel, zatímco nám ukazuje šnečí líheň.

Chovatelé hlemýždů se musí naladit na šnečí tempo

Jde o vlhkou místnost se stálou teplotou, kde se šneci množí a rostou. Už za pár dní odtud poputuje letošní první várka hlemýžďů na venkovní políčka, kde probíhá jejich výkrm. "Péče o ně je velmi náročná. Kolikrát začínám v šest hodin ráno a končím kolem desáté hodiny večer. Občas bych potřeboval, aby den měl 36 hodin. Zároveň ale u šneků platí, že člověk nesmí nic uspěchat. Musí se jednoduše naladit na jejich pomalé tempo," líčí Szotkowski při prohlídce políček.

Na farmě chová dva druhy afrických hlemýžďů – větší maximu a menší aspersu. Zhruba polovinu produkce prodává dalším chovatelům a asi třetinu zpracovává na maso či kaviár. Zbytek využívá pro vlastní chov. Pod značkou Dobroty z ulity vyrábí pochoutky jako ochucená másla se šneky nebo nakládané či sušené šneky. "Působíme ve vinařském kraji a lidé si dnes na degustacích chtějí dát i něco jiného než klobásy a sýr. A šneci se k vínu výborně hodí. Často také děláme ochutnávky na večírcích či oslavách, kde pořádáme třeba i šnečí závody," popisuje Szotkowski.

Jiří Szotkowski u jednoho z políček, kde chová šneky. Foto: Tomáš Škoda

V minulosti dodával také maso do restaurací, nicméně finančně výhodnější je podle něj právě výroba vlastních produktů. V současnosti připravuje e-shop, kde by je chtěl nabízet. "Trochu se ale bojím, abychom si na sebe neušili bič. Zatím fungujeme jako rodinná firma s manželkou a dcerou a najímat další lidi neplánujeme. Uvidíme ale, jak budeme zvládat případnou větší poptávku. Pořád se chceme soustředit hlavně na kvalitu, a ne na kvantitu, aby se nám to nesypalo na hlavu," říká chovatel.

V rámci rodiny spolupracuje také se svým bratrem a zetěm - dvěma Pavly -, kteří chovají hlemýždě na severní Moravě. Pro další zájemce o tento byznys vytvořili také projekt Staň se naším farmářem, v rámci kterého chovatelům dodají zvířata do začátku a krmivo, které sami vyvinuli. Poradí jim také s chovem, a pokud dodrží pravidla spolupráce, šneky od nich případně i odkoupí.

"Vysvětlujeme jim, že je to běh na dlouhou trať. Že je potřeba začít od malých objemů a to zvíře nejprve důkladně poznat. Je to ale obrovský žrout času a ne každý u toho vydrží. Proto šnečích farem v Česku příliš není. Některé se navíc tváří, že jde o farmy, ve skutečnosti ale jen nakupují mražené maso, které dál zpracovávají," popisuje Szotkowski. On sám si přitom zakládá na tom, že z mraženého masa žádné produkty nevyrábí. Hlemýždě před zpracováním nechává v hibernaci v chladicích boxech.

Na evropském trhu chybí podle odhadů 90 tisíc tun šnečího masa

Vedle času je šnek náročný i na prostory a na vodu. Když je sucho, hlemýžď si zaleze, nehýbe se a nejí. Pokud ho chcete vykrmit, musíte ho tak vodou aktivovat. "V horkém létě spotřebujeme až 3000 litrů vody denně. Na jižní Moravě se ale v posledních letech potýkáme s katastrofálním suchem, což je pro nás obrovský problém," říká farmář.

Poptávka po šnecích je přitom obrovská. V Evropě podle Szotkowského aktuálně chybí 90 tisíc tun šnečího masa. Ještě větší potenciál ale vidí v hlemýždím slizu, který se využívá v kosmetickém průmyslu. Obsahuje vitaminy a kolagen a má příznivé účinky na lidskou kůži. "V současnosti proto vyvíjíme zařízení, kterým bychom mohli odebírat sliz přirozenou cestou, aniž bychom šneky nějak trápili, solili nebo drtili. Už nyní nás oslovují kosmetické salony, že by o to měli zájem," líčí Szotkowski.

I proto chce farmu rozšířit a uvažuje o koupi dalších budov. V této souvislosti se zajímal i o možnosti dotací na rozšíření svého podnikání. "Ptal sem se na ministerstvu zemědělství a dozvěděl jsem se, že na šneky žádné dotace neexistují. To je podle mě opravdu škoda. Chov šneků je na vzestupu a nejen my, ale i další chovatelé by určitě uvítali nějakou formu pomoci," říká Szotkowski. Zatím tak většinu toho, co vydělá, investuje do dalšího rozvoje farmy. Zároveň ale věří, že se zřízením e-shopu a prodejem šnečího slizu se jeho byznys posune do úplně jiných sfér.

Šněčí farma Vlkoš, foto: Tomáš Škoda

Hlemýždi ve šněčí líhni. Foto: Tomáš Škoda

Související
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru