Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, uvádí se v každoroční zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česká republika se v žebříčku 180 zemí proti loňsku propadla ze 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.

Jen ve 24 procentech sledovaných zemí se dá situace ohledně svobody tisku označit za "dobrou" či "docela dobrou", uvádí zpráva. "Nepřátelské chování politických vůdců vůči médiím vedlo ke stále častějším násilným činům," uvádí organizace. Novináři podle RSF žijí "v nebezpečí a ve strachu".

"Pokud se politická debata posune do atmosféry občanské války, kde jsou novináři v roli obětních beránků, tak je demokracie v obrovském ohrožení," uvedl šéf Reportérů bez hranic Christophe Deloire.

Spojené státy se v žebříčku propadly na 48. pozici. Zpráva uvádí, že období od zvolení Donalda Trumpa prezidentem je "jedním z nejtemnějších v historii americké novinařiny". Nechvalně proslulé jsou zejména Trumpovy výpady proti novinářům, v zemi se ale objevilo i mnoho případů obtěžování žen novinářek či novinářů jiné barvy pleti.

"Nikdy předtím nebyli američtí novináři vystaveni tolika výhrůžkám smrtí a nikdy předtím nemuseli tak často vyhledávat ochranu soukromých bezpečnostních firem," dodává zpráva. "Nenávist k médiím je nyní taková, že střelec ve městě Annapolis v americkém státě Maryland v červnu dorazil až do redakce listu Capital Gazette a zabil čtyři novináře a ještě dalšího zaměstnance," popisují Reportéři bez hranic.

Organizace se sídlem v Paříži se obává i narůstajícího počtu silných vůdců, kteří "vypadají, že nemají žádné zábrany". V této souvislosti zmínila vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, který byl usmrcen loni v říjnu na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu.

Saúdská Arábie připustila, že novináře žijícího v exilu v USA zavraždilo speciální komando vyslané z Rijádu. Tvrzení, že byl do vraždy zapleten korunní princ Muhammad bin Salmán, však Saúdská Arábie kategoricky odmítá.

Jednou z nejhorších zemí, pokud jde o svobodu tisku, je rovněž Turecko, které poslalo do vězení mnoho novinářů. Podle RSF přitom tyto "represe proti několika málo zbývajícím kritickým médiím neustávají". Podobně špatná je situace pro novináře v Rusku, které se v žebříčku Reportérů bez hranic propadlo na 149. místo.

V hodnocení Česka organizace na svých stránkách uvádí, že "videozáznam, na kterém český prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci v říjnu 2017 mává maketou kalašnikova s nápisem 'na novináře', zůstane v paměti jako klasický příklad nenávisti vůči novinářům". Podobná nenávistná prohlášení a gesta od vysokých představitelů státu podle RSF "otevírají cestu dalším excesům".

"Pro Českou republiku, která má poměrně svobodný mediální trh a celou řadu nezávislých medií, ten vývoj je překvapivý," komentoval zprávu během návštěvy Bratislavy šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Zároveň poznamenal, že "musíme udělat i domácí úkoly, pokud chceme i v zahraničí pomáhat nezávislým médiím, nezávislé žurnalistice, což je jedna z priorit české zahraniční politiky".

"Pozice a současné zhoršení úrovně svobody tisku ve srovnání s dalšími státy Evropy, včetně Slovenska, je hodně smutná zpráva pro demokracii i všechny demokraty v ČR. Utvrzuje mne to v dlouhodobém přesvědčení o nezbytnosti chránit jako princip a nedovolit nijak omezovat média veřejné služby. Ta vzhledem k tomu, že si je platí přímo občané, mají sílu být referenčním rámcem objektivity, vyváženosti a kvality informací i programu. To je důležité pro fungování demokracie," napsala poslankyně a členka sněmovního podvýboru pro svobodu slova a média Alena Gajdůšková (ČSSD).

V žebříčku svobody tisku si letos pohoršilo i Slovensko, které je aktuálně na 35. místě, ještě loni bylo 27. Podle RSF přestává být Evropa pro novináře bezpečným místem k práci, organizace přitom upozornila na nedávné vraždy novinářů právě na Slovensku, na Maltě a v Bulharsku.

Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.