Už od roku 2021 má platit nová evropská zemědělská politika, která zahrnuje i pravidla pro čerpání dotací z unijního rozpočtu. Evropská komise navrhuje, aby od toho data přímé dotace z hektaru či zvířete byly zastropovány na šedesáti tisících eur pro jeden zemědělský subjekt.

Česko společně se Slovenskem a Německem se dlouhodobě netají odporem k tomuto přístupu. Na pondělním jednání ministrů zemědělství v Lucemburku znovu vznesly své výtky. A evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uznal, že se jimi bude zabývat, protože mohou být v otázce podpory ekologického přístupu opodstatněné.

Podle návrhu Bruselu má být v dalším období společné zemědělské politiky kladen co největší důraz na ekologické a klimatické aspekty. Proto chce část přímých dotací navázat na takzvaná ekoschémata. Těmi jsou opatření na podporu šetrnějšího hospodaření s vodou či ornou půdou, podporu větší rozmanitosti rostlin a živočichů a ochranu klimatu.

"Německo, Česko a Slovensko upozorňovaly, že pokud začleníme podporu ekoschémat do pravidel o zastropování, může to mít negativní vedlejší důsledky," uvedl eurokomisař Hogan na tiskové konferenci po skončení ministerského jednání.

"Bylo by to kontraproduktivní, protože ty ekologické platby mají být za to, že zemědělci budou dělat něco nad rámec běžného hospodaření směrem ke zlepšení kvality půdy, vody a podobně. Podle návrhu komise by větší podniky o ty peníze přišly," uvedl náměstek ministra zemědělství Jiří Šír, který Česko v Lucemburku v pondělí zastupoval. Podle něj by tím velkofarmáři ztratili jakoukoliv motivaci k ekologickému hospodaření.

"Pan komisař vnímá, že naše argumentace má ratio. Není možné po zemědělcích chtít něco nad rámec a nic jim za to nedat," dodal Šír. To uznal na tiskové konferenci i sám Hogan. "Myslím si, že jejich argumenty dávají smysl. Zaměříme se na to, a pokud zjistíme, že to opravdu povede k negativním dopadům na životní prostředí a klima, tak to samozřejmě nechceme," řekl Hogan.

Česko má výhrady i k dalším oblastem chystaných změn. Například k nové definici "skutečného zemědělce", která by mohla ohrozit nárok na dotace pro ty farmáře, kteří se kromě rostlinné a živočišné výroby věnují i jiným ekonomickým činnostem. Nárok mají mít jen ti, pro které je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Podle Šíra eurokomisař vnímá české výhrady také k tomuto pravidlu, u něhož české ministerstvo prosazuje, aby mohlo "skutečnost" zemědělců definovat podle vlastních představ.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) v březnu navrhl, aby se kvůli krátkému času na dojednání společné zemědělské politiky EU přistoupilo k provizornímu přechodnému období a finální pravidla se dohodla až dodatečně.

"Zatím tu ochotu nevnímáme, protože se Evropská komise bojí, že by to zpomalilo samotné vyjednávání o společné zemědělské politice. Ale my si za tím rozhodně stojíme a jsme přesvědčení, že na to dojde. Ta reforma je natolik zásadní a je v ní tolik změn, že to nepůjde udělat z roku na rok," uvedl v pondělí Šír.

K největším pobíračům dotací, jichž by se změny dotkly, patří skupiny Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše, Agro Měřín Gabriela Večeři či Spojené farmy Radovana Vítka.

Menší farmáři, jejichž zájmy zastupuje hlavně Asociace soukromého zemědělství (ASZ), návrh komise vítají, protože by se jim naopak podpora zvýšila. Podle asociace přispívá současné nastavení dotací ke skupování malých farem velkými podnikateli. "Díky návrhům Evropské komise bude financování spravedlivější," uvedl již dříve pro HN Pavel Srna, předseda ASZ pro oblast Žďáru nad Sázavou.

Hlavním důvodem, proč se proti návrhu ozývají Česko se Slovenskem a Německem, je historické dědictví velkých lánů a polí (v Německu především v bývalé NDR). V Česku je průměrná výměra farmy 133 hektarů. Evropský průměr je přitom jen 16 hektarů. Čtyři až pět tisíc farem (zhruba sedmnáct procent) kontroluje devadesát procent tuzemské orné půdy.