Pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady ČNB minulý týden členové bankovní rady Vojtěch Benda a Aleš Michl. Pro rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny hlasovalo pět zbylých členů rady. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který v pátek ČNB zveřejnila. Rada tak úrokové sazby nezměnila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstala na 1,75 procenta. Benda i Michl hlasovali pro růst sazeb i na únorovém zasedání rady ČNB. I tehdy rada sazby nezvýšila.
"Jelikož domácí ekonomika urgentní zvýšení úrokových sazeb v současné situaci nevyžaduje a zahraniční nejistoty jsou značné, převládl pohled, že se zvýšením úrokových sazeb není nutné spěchat," uvádí záznam.
Z něj dále vyplývá, že při hodnocení české ekonomiky se centrální bankéři shodli, že prostor pro další zvyšování úrokových sazeb zůstává. Důvodem jsou inflační tlaky způsobené růstem ekonomiky a mezd a napjatý trh práce.
Rada dále označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky v aktuální únorové prognóze jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačním rizikem je podle rady možné výraznější zpomalení globální ekonomiky a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Naopak rizikem ve prospěch růstu cen označila rada pomalejší budoucí posilování kurzu koruny proti odhadům ČNB v prognóze. Za nejistoty rada označila možný neřízený brexit a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě.
Podle záznamu přitom někteří členové bankovní rady vnímali rizika jako spíše proinflační, když kladli větší důraz na riziko slabší koruny. Podle záznamu se členové bankovní rady shodovali, že nejistota ohledně vývoje kurzu koruny je nadále vysoká.
Během diskuse také podle záznamu zazněl názor, že podstata růstu české ekonomiky se postupně proměňuje tak, že nyní k růstu přispívá více domácí spotřeba na úkor čistého vývozu. To přitom vede k tomu, že je nižší poptávka z reálné ekonomiky po české měně. Podobně podle záznamu působí i větší objem kurzového zajišťování českých vývozců.
Vedle toho podle záznamu opakovaně na jednání rady zaznělo, že kurz koruny v posledních měsících stále více funguje i jako stabilizátor malé otevřené ekonomiky, a to tím, že tlumí protiinflační dopady zpomalování zahraniční poptávky. "V případě výraznějšího zhoršení globálního ekonomického výhledu by tato funkce měnového kurzu mohla hrát v následujících čtvrtletích výraznější roli. Více než dosud tak platí, že není možné vyvozovat závěry pro budoucí vývoj úrokových sazeb pouze na základě naplňování prognózy kurzu," uvádí záznam.
ČNB nechala úrokové sazby beze změny
