Reálný kapitalismus Luďka Vainerta: Brexit - šest populárních parametrů, podle kterých jeho úspěch rozhodně nepoznáme

Když si téměř před třemi lety Britové většinou 52 procent odhlasovali odchod z Evropské unie, rozpoutala se tím nová bouře předpovědí, co to bude pro ekonomiku Spojeného království znamenat. Mezinárodní instituce, analytické týmy bank i akademici nás zahltili spoustou více či méně podložených čísel vykreslujících dopad té které varianty odchodu.

Současně však přišlo do módy interpretovat každou statistiku tak, aby to zapadlo do světonázoru hlasatele. Nezáleží přitom na tom, jak dílčí údaj to je a jak málo vypovídá o celku, natož o dlouhodobých trendech v ekonomice.

V této disciplíně přímo exceluje britský bulvár, který většinově podporoval odchod Británie z unie a linii drží i nyní. I v českých podmínkách, například na sociálních sítích, jsou ti, kdo za každým údajem vidí přínosy brexitu a naopak úpadek "zbytkové" Evropy, také hodně slyšet. Ale i druhá strana umí se statistickými daty pěkně cvičit a podle potřeby je přiohnout.

Debaty o dopadech brexitu jistě neskončí, i když stále ještě není jasné, jak moc se Británie od společného trhu oddělí. Čemu je dobré se vyhnout, když se nesnažíme za každou cenu obhájit předem dané stanovisko, a naopak chceme respektovat aspoň základní ekonomickou logiku? Vlastně stačí docela málo: snažit se vnímat ukazatele v souvislostech.

Akcie jako pochybné měřítko

Téhle zkratce je těžké uniknout. Londýnská burza roste/padá. Brexit je tedy super/katastrofa. Zní to přece tak logicky. Když se ekonomice daří, zisky firem rostou a to se promítá do akcií. S obdobím prosperity je tak spojen růst burzovních indexů, krize provází dlouhý pokles či stagnace.

Od tohoto poznatku je jen krůček k otočení logiky: pokud akcio­vý trh zažívá růst, je to proto, že byznys očekává zářivou budoucnost. A naopak: propad indexů indikuje náhlý problém či aspoň průšvih v dohledu.

Před referendem i po něm bur­ziáni brexit považovali za riziko a podle toho se chovali. Když přicházely zprávy zvyšující vyhlídky na setrvání Spojeného království v unii, přišel růst. To platilo dokonce ještě v den referenda. Výhra příznivců odchodu ale následně spustila výprodej napříč kontinenty a padal i hlavní britský index FTSE 100.

Ovšem brzy se situace otočila. Akcie ztráty smazaly a týden po brexitu byl pro FTSE 100 nakonec vysloveně úspěšný. Brexit je tedy pro firmy dobrý, ekonomové předpovídající pokles burzy lhali, udělali si názor někteří příznivci odchodu z Evropy.

Skutečnost je složitější. V létě 2016 se zdál odchod z unie velmi vzdálený. Nebylo ani jasné, kdy vláda (ta se právě spolu s Konzervativní stranou otřásala a hledala nového lídra) požádá o aktivaci článku 50. Pro podniky se nic neměnilo. A "business as usual" je přece důvod k optimismu a k využití příležitostí, které přinesl předchozí výprodej. Londýnské City proto dalo přednost krátkodobému uvažování a došlo k nákupní horečce, kterou před referendem nikdo nečekal.

Hořkosladká libra

Londýnským indexům zásadně pomohl ještě jeden faktor − propad libry. Ten byl v okamžiku, kdy se zrodilo brexitové překvapení, prudký. Zotavení přes všechny výkyvy dosud nepřišlo. Vůči dolaru libra ihned ztratila o více než deset procent a dosáhla hloubek naposledy zaznamenaných v dávném roce 1985.

Vůči euru, kterým kritici EU většinou pohrdají, to bylo podobné. V roce před referendem Britové za jedno euro platili 70 až 74 pencí. Po referendu už to bylo 85 pencí a v roce 2017 kurz načas přeskočil i hranici 90 pencí. Pro významnou měnu prudký a neobvyklý pokles.