Centrální banka ve čtvrtek ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na úrovni 1,75 procenta, a to již na třetím měnově-politickém zasedání v řadě. Členové bankovní rady v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem vzali v potaz nejistoty ohledně nepříznivého ekonomického vývoje v zahraničí a z toho vyplývající obavy z dopadů na růst tuzemského hospodářství.

"Nejistot není méně, naopak jsou možná složitější než předtím," řekl na tiskové konferenci po zasedání guvernér Jiří Rusnok. Pro ponechání sazeb na stávající úrovni hlasovalo pět členů bankovní rady, dva byli naopak pro navýšení dvoutýdenní repo sazby o 0,25 procentního bodu.

Tempo zvyšování spotřebitelských cen se přitom pohybuje nad dvouprocentním inflačním cílem České národní banky. V únoru dosáhla meziroční míra inflace 2,7 procenta, v lednu pak 2,5 procenta. Inflační tlaky v ekonomice sice přetrvávají, podle guvernéra Jiřího Rusnoka ale ukazatele naznačují zmírňování přehřívání tuzemské ekonomiky, například zpomaluje růst mezd i spotřeby. Taktéž uvedl, že podle dalšího vývoje letos může dojít až ke dvěma ale také k žádnému zvýšení sazeb.

"Bankovní rada však raději bude riskovat, že se opozdí se zvyšováním sazeb, než aby utahovala měnové podmínky na prahu výrazného ekonomického zpomalení nebo recese," okomentoval rozhodnutí ponechat repo sazbu na stávající úrovni (1,75 procenta) vedoucí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Vývoj v zahraničí je nadále zatížen řadou rizik, a to nejen s ohledem na dění okolo vystoupení Velké Británie z Evropské unie, pokračující jednání mezi Spojenými státy a Čínou o obchodních vztazích či možný nárůst protekcionismu ve světovém obchodě. "Také řada ekonomických dat přicházejících ze zahraničí zůstává poměrně slabá, což zvyšuje obavy z ekonomického zpomalování," uvedl Seidler.

Růst české ekonomiky by tak mohlo nepříznivě zasáhnout zejména zpomalování slovenské a německé ekonomiky, které jsou nejdůležitějšími obchodními partnery tuzemských firem. Například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento měsíc srazila předpověď letošního růstu Německa na pouhých 0,7 procenta ve srovnání s 1,2 procenta, s nimiž počítala na podzim. Je to nejnižší číslo od roku 2013.

Související

Od úrokových sazeb ČNB se nepřímo odvíjejí ceny úvěrů a vkladů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Loni bankovní rada zvýšila takzvanou dvoutýdenní repo sazbu, za kterou si u ní ukládají komerční banky přebytečné peníze, hned pětkrát. Naposledy se tak stalo v listopadu.

Centrální banka se zpřísňováním měnové politiky snažila tlumit inflaci, na jejíž růst působilo rychlé zvyšování příjmů českých domácností. Tento vývoj byl a stále je do značné míry způsoben rekordně nízkou nezaměstnaností a nedostatkem volných pracovních sil na trhu práce. Díky vyšším útratám domácností si mohou podnikatelé dovolit zvyšovat ceny a mimo jiné si tak kompenzovat rostoucí náklady, ať už na mzdy, nebo třeba energie.

Svou roli loni sehrál i slabší než očekávaný kurz koruny vůči euru a americkému dolaru. ČNB přitom předpokládala, že pevnější měna bude tlumit vliv cen dováženého zboží na růst spotřebitelských cen.

Ekonomové se shodují, že inflační tlaky díky nadále poměrně svižnému tempu zvyšování mezd v české ekonomice přetrvávají. Rovněž koruna je nadále slabší. Případné vyjasnění či zlepšení situace v zahraničí by tak mohlo vést bankovní radu ještě v průběhu tohoto roku ke zvýšení sazeb. Podle Zeisela by se tak mohlo stát již v květnu. "Celkově podle nás letos přistoupí ke dvěma zvýšením sazeb. Dovolit to ale budou muset vnější podmínky," podotkl.

ČNB loni vykázala zisk 1,79 miliardy korun

ČNB loni vykázala zisk 1,79 miliardy korun. O rok dříve banka vykázala ztrátu 249,3 miliardy korun. Vyplývá to z Roční zprávy o výsledku hospodaření, kterou ČNB zveřejnila ve čtvrtek. Do hospodaření se podle ČNB pozitivně promítlo oslabení kurzu koruny, vyvolané zejména vývojem na zahraničních finančních trzích. V opačném směru působilo zvyšování úrokových úrokových sazeb.

Původně v lednu ČNB v dekádní bilanci informovala, že loni vykázala ztrátu 3,86 miliardy korun. "Po zaúčtování všech dodatkových operací byl však vykázán výše uvedený zisk. Hlavní vliv na to měla změna účetní metody, podle které nerealizované zisky a ztráty z dluhových cenných papírů již nejsou evidovány v bilanci, ale vstupují přímo do hospodářského výsledku," uvedla banka.

Zisk ČNB využije na částečnou úhradu účetní ztráty z minulých let. Ta ke konci loňského roku činila 188,9 miliardy korun, po využití loňského zisku bude 187,1 miliardy korun.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru