Žijeme v době, kdy už západní mocnosti nejsou jedinými významnými hráči na mezinárodním hřišti. Čína v podílu HDP s ohledem na paritu kupní síly předběhla Spojené státy, Indové a Japonci šlapou Američanům na paty také, Indonésie překonala Brazílii a v roce 2023 by měla předehnat i Rusko a sesadit ho z pozice šesté největší světové ekonomiky.

Ač se může zdát, že Asie poprvé v historii trumfne západní svět, není to tak docela pravda. Ve skutečnosti se jen po dvou staletích na vedlejší koleji zmátořila a znovu si nárokuje být centrem globální ekonomické aktivity.

"Náš kontinent se stal motorem světového hospodářského růstu. Blížíme se k začátku asijského věku," prohlásil indický premiér Naréndra Dámodardás Módí na posledním setkání Asijské infrastrukturní investiční banky.

Server Financial Times zanalyzoval data Mezinárodního měnového fondu a Konference OSN o obchodu a rozvoji a spočítal, že počínaje příštím rokem budou asijské ekonomiky poprvé od 19. století silnějšími než zbytek světa dohromady. K analýze využil list údajů o hrubých domácích produktech jednotlivých zemí s přihlédnutím k paritě kupní síly, tedy k cenovým hladinám a síle měny. To odráží skutečné možnosti obyvatel daných států v zemích, kde jsou ceny obecně nižší, ale zároveň jsou nižší i platy.

Již dnes je Asie domovem pro polovinu světové populace, přičemž se očekává, že příští rok zde bude žít také polovina světové střední třídy, tedy těch lidí, kteří mají denní příjem mezi 10 a 100 dolary (přibližně mezi 230 až 2300 korunami). Ze 30 největších měst planety se 21 z nich nachází právě na tomto kontinentu, Asiaté navíc budou do roku 2030 kupovat více automobilů než celý zbytek planety dohromady. To vše ukazuje na rostoucí význam zemí Blízkého, Středního i Dálného Východu. Už nyní se předpokládá, že nejvýznamnějším faktorem světové ekonomiky je právě čínský spotřebitel.

V 17. století Evropané záviděli Asiatům jejich vyspělost a obdivovali tento velký kontinent, který produkoval dvě třetiny světového HDP. V následujícím století měla Indie stejný podíl na světovém hospodářství jako celá Evropa, což přitahovalo zájem velmocí – na indickém subkontinentě se postupně usadili Britové, Portugalci a Francouzi, především díky své vojenské převaze. Na konci britské nadvlády v roce 1947 (byť se nejedná o konec kolonialismu, neboť Portugalská Indie přetrvala do roku 1961) byl podíl indického HDP oproti Evropě již šestkrát nižší.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Alena Čechová 01.04.2019 08:37
A teď si počkám, kdo to převezme do zpravodajství
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru