Vystudoval politologii a začal pracovat na Úřadu vlády, kde měl na starosti programy pro školy, jako jsou například veřejné akce či dny otevřených dveří. Poté, co nastoupil do vlády Andrej Babiš, se Petr Musil rozhodl odejít na venkov a v obci Zderaz na Rakovnicku chová ovce a jehňata. Do Prahy jezdí už jen učit na střední školu, případně rozvážet čerstvé jehněčí maso přímo k zákazníkům.

Od chemie ruce pryč

Hned po příjezdu do malé vesničky, ležící asi 15 kilometrů severozápadně od Rakovníka, potkáváme majitele rodinné a ekologické farmy Petra Musila, který se zrovna vrací od veterináře. Z jeho auta vyskakují dvě malá jehňata, jednomu je teprve šest dní, druhé je o čtyři dny starší. Chovatel je rychle odchytává a přenáší do výběhu, kde pět desítek ovcí sborovým bečením přivolává ztracená jehňata nazpět.

"Původně jsem dělal na Úřadu vlády – v době, kdy odstoupil Mirek Topolánek. Byl jsem tam, než do Strakovy akademie dorazil Andrej Babiš. Poté jsme se přestěhovali a chtěli jsme začít chovat čtyři ovce, abychom měli jehněčí sami pro sebe. Jenže potom jsme si kupovali další a další ovce – a dnes jich máme už 80, což je více, než kolik je obyvatel této obce," popisuje Petr Musil.

Současná farma sloužila původně jako chalupa, na kterou Musilovi jezdili o víkendech, když si chtěli odpočinout od Prahy. Následně si ve vedlejší vesnici koupili domek a chalupu přestavěli na farmu, kam nyní jezdí dvakrát denně.

Majitel rodinné farmy momentálně hospodaří na 12 hektarech půdy a veškeré práce prozatím zvládá sám. Když se rodí jehňata, vypomáhá mu manželka. Zvířata si neporáží sám, ale odváží je do místních menších jatek.

Pro Musilovy je klíčový ekologický chov. "Nepoužíváme žádné chemické přípravky, herbicidy nebo pesticidy. Hnojení zajišťují samotné ovce. Jsme ekologická farma, veškerá potrava pro zvířata tak musí být v biokvalitě. Seno nám vyroste na přirozeně pohnojené půdě a maso jehňat, která jsou chována za těchto podmínek, je chuťově mnohem kvalitnější než z konvenčního chovu," říká Musil.

Petr Musil - majitel ekologické farmy.

Ovce ostříhaná za 10 minut

Petr Musil chová dvě masná ovčí plemena. Jedním z nich je černě zbarvené holandské plemeno Zwartbles, druhým bílé britské Clun Forest. Tyto druhy jsou zároveň vhodné i pro vzájemné křížení, a tak po dvoře běhají i černobílí míšenci. Do budoucna by chtěl chovatel přidat ještě jihoafrické plemeno, jež se velmi dobře přizpůsobuje suchým podmínkám, které jsou v České republice stále častější. Další jeho výhodou je, že se nemusí téměř stříhat, což se u ostatních druhů musí dělat třikrát za dva roky.

Stříhání ovcí zajišťuje Musilovým mistr republiky v této činnosti, který dokáže za dopoledne ostříhat celé stádo. Ostříhání jedné ovce mu prý trvá necelých 10 minut. V tomto roce by se chtěl Petr Musil naučit stříhat zvířata sám, aby ušetřil. Chystá se proto na několik speciálních kurzů.

"O vlnu není příliš velký zájem. Ekonomicky nejde téměř využít, většinou ji někomu daruji, například pro zateplení nějakého přístřešku, jelikož je to vynikající izolant. Letos bych chtěl vlnu věnovat jedné neziskovce, která působí v Praze a pracuje s mentálně postiženými. Měli o ni velký zájem, tak snad jim udělá radost," říká Musil.

Petr Musil - majitel ekologické farmy.

O jehněčí je největší zájem v Praze

Ročně jde z této farmy na jatka kolem 25 jehňat a v příštích letech by se toto množství mělo ještě navýšit. Na porážku jdou jehňata ve věku mezi sedmi až osmi měsíci. "Kuchaři v restauracích jsou nejraději, když jim dodáte už šestiměsíční jehně, ale to je na mě moc brzy a jehňat je mi líto, chci jim dopřát ještě pár měsíců života," tvrdí majitel farmy.

Z jedné ovce je průměrně 15 až 20 kilogramů masa. Zájem o jehněčí je prý stále větší a roste zejména ve větších městech, proto výraznou většinu dováží Petr Musil do Prahy, kde lidé nemají takový problém připlatit si za kvalitní potraviny.

Rozvoji farmy ve velké míře pomáhají dotace, které Musil využívá. Pomocí nich dokázal rozšířit výběh pro ovce o další tři hektary nebo si pořídit více kusů skotu. Bez nich by prý možná ani nezačal a pomohly mu zejména na začátku podnikání.

"Dotace by měly pomáhat zejména menším zemědělcům, ti více inklinují k ekologickému zemědělství a starají se lépe o půdu. Příliš nerozumím tomu, proč by měly pomáhat velkým zemědělským podnikům, když ty by měly být jednoznačně soběstačné. Každopádně jsou velmi užitečné, kdybych je nemohl využívat, tak bych si ze svého učitelského platu nemohl dovolit nákup dalších kusů dobytka ani celkové rozšíření farmy," říká Petr Musil.

Cyklostezky mezi chmelnicemi

V nejbližší době by chtěl farmář rozšířit svůj chov minimálně o dalších 10 ovcí zmiňovaného plemene z Jižní Afriky. Zároveň by chtěl zkusit začít ve větším množství chovat také slepice, zejména kvůli vajíčkům, o která je prý stále větší zájem, především o ta z ekologických chovů.

Petr Musil - majitel ekologické farmy.

Prozatím není farma pro Petra Musila hlavním příjmem. Spíš je to prý projekt do budoucna, jelikož momentálně peníze z farmy jdou do jejího dalšího rozvoje. Úspěch zažívá s dovozem jehněčího až do domu. "Kvůli tomu jsem si pořídil i vůz s chladicím boxem. Zákazníci dovoz masa velmi oceňují, většina z nich je z Prahy, kam stejně jezdím učit, takže to není problém," říká Musil.

V tomto roce se majitel farmy chce zaměřit na větší propagaci a marketing. K tomuto účelu využívá zejména sociální sítě. O propagaci jeho kraje se snaží i místní akční skupina, která chce přitáhnout do této oblasti turisty pomocí cyklostezek mezi chmelnicemi, jež jsou pro oblast Žatecka a Rakovnicka typické.

I z toho důvodu se chce Petr Musil v budoucnu věnovat rovněž agroturistice. "To je zatím takový můj sen. Tato oblast má velký potenciál, jak zaujmout turisty, jen je potřeba do toho zainvestovat. Líbilo by se mi, kdyby lidé i třeba na naší farmě měli možnost přenocovat a mohli zde ochutnat dobré čerstvé jehněčí," uzavírá Petr Musil.

Související