Češi nadále velmi věří bankám. Oproti loňskému roku se důvěra klientů v tuzemský bankovní sektor dokonce ještě mírně vylepšila. Potvrzuje to pravidelný průzkum agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci, který se uskutečnil v lednu a v únoru.

Se 7,4 bodu z deseti možných tuzemské banky zaujaly první místo v žebříčku důvěry před leteckými společnostmi (7,0 bodu), dopravními společnostmi (6,8), veřejnými zdravotnickými zařízeními (6,7 bodu), obchodními řetězci typu Tesco, Albert a Billa (6,1), telekomunikacemi a energetickými společnostmi (5,9 bodu), ale i státními úřady (5,7 bodu) a pojišťovnami (5,5 bodu).

Průzkum také zkoumal banky z pohledu klientů podle podle takzvaného CSI Index (Customer Satisfaction Index). Podle něj je spokojenost Čechů s bankami rovněž vysoká - banky v něm získaly 85 ze 100 možných bodů. Na této úrovni se drží od roku 2016. Méně než 70 bodů v průzkumu bankám dávala jen desetina klientů, hlavně kvůli poplatkům a nedostatečně výhodným úrokům.

"Důvěra Čechů v banky je dlouhodobě vysoká a v posledních letech roste i jejich spokojenost s bankami. Napomáhá k tomu i silnější konkurence mezi bankami," říká hlavní poradce bankovní asociace Vladimír Staňura. Současná konkurence na bankovním trhu podle průzkumu odpovídá 62 procentům ze stoprocentního ideálu.

O změně banky stále uvažuje skoro třetina lidí, většina z nich k tomu ale nepřikročí

I když je spokojenost klientů vysoká, 32 procent lidí uvažovalo o změně banky. Jde tedy o podobně velkou skupinu lidí jako v posledních letech. Ve výsledku však většina (67 procent) tento krok neudělala. Ke změně banky nakonec přistoupilo jedno procento těch, kteří to měli v úmyslu. Dalších 32 procent z nich si však otevřelo druhý nebo další účet v jiné bance. To v budoucnu může znamenat riziko pro banky, že o ně přijdou. Za hlavní důvod, proč od své banky neodešli, označili lidé v průzkumu zjištění, že rozdíly ve službách bank nejsou příliš velké (34 procent) nebo jim stávající banka dala lepší podmínky (24 procent).

"Na to, jak lidé nadávají na úročení vkladů a na poplatky, je až překvapivé, jak málo skutečně přejde k jiné bance. Změna banky je přitom snadná, nová banka za klienta zařídí všechno potřebné v jeho stávající bance," říká Staňura.

Průzkum přitom potvrdil, že přes rostoucí spokojenost klientů kritika poplatků a úrovně úroků neustává. Po nižších poplatcích volalo 30 procent respondentů a lepší úroky požadovala zhruba pětina účastníků průzkumu. Zjednodušení zavedených služeb pak požaduje desetina lidí, více poboček a bankomatů by chtělo devět procent a zavedení nových služeb a lepší přístup ke klientům chce od bank osm procent Čechů.

Související

Potenciál pro růst spokojenosti se bankám také otevírá ve větší poradenské roli při zařizování potřeb klientů. Skoro polovina klientů vnímá banku jako "samoobsluhu", kde si sami vyberou mezi jednotlivými produkty, mimo jiné i prostřednictvím různých aplikací. Do budoucna by však chtěli, aby jim při výběru skutečně poradil nějaký profesionál. Požadavek na osobní poradenství lidé nejvíce dávají najevo při rozhodování, jak investovat volné peníze (87 procent z oslovených), na jaký vklad uložit úspory (85 procent), při řízení rodinného rozpočtu (86 procent) a při sjednání hypotéky (85 procent).

Osobní kontakt pak upřednostňují více než tři čtvrtiny klientů i při uzavření spotřebitelské půjčky a pojištění, nicméně lidé, kteří rádi zkouší novinky, připouštějí, že jim při tom může dobře poradit nějaká aplikace nebo robot, které na to banky a pojišťovny zavádějí.

V pojištění vkladů a dalších produktů Češi stále tápou

I když si Češi stále víc hlídají poplatky a úroky, jejich povědomí o pojištění vkladů v případě krachu banky není v Česku příliš velké. Více než třetina (37 procent) v průzkumu nevěděla, nebo dokonce uvedla, že vklady nejsou pojištěny. Na veškeré typy bankovních vkladů fyzických a právnických osob se přitom vztahuje zákonné pojištění do ekvivalentu výše 100 tisíc eur, což odpovídá zhruba 2,6 milionů korun.

Banky musí o pojištění vkladů pravidelně informovat ve svých výpisech, a to nejméně jednou ročně. Podle průzkumu však 38 procent respondentů tvrdí, že od banky takový přehled nedostali, dalších 46 procent to neví. "Myslím, že lidé spíš nečtou výpisy a jiné zprávy, které jim banky posílají, než že by banky tuto svou zákonnou povinnost nedodržovaly," říká Staňura.

Naopak skoro polovina Čechů se mylně domnívá, že mají pojištěny také úspory v penzijních fondech. Na 35 procent respondentů si chybně myslí, že zákonné pojištění se vztahuje i na jejich finance u pojišťovny.

Související