S rozvojem elektromobility rostou nároky i na nabíjecí stanice. Čím silnější vůz je, tím větší baterii a výkonnější stanici potřebuje. Nabít nové vozy Audi e-tron nebo plánované výkonnější Tesly by trvalo dnes běžně používaným stanicím nepřijatelně dlouho. Firmy proto vyvíjí nabíjecí zařízení nové generace. Jednou z nich je i společnost ABB, která se v uplynulém týdnu představila na brněnském veletrhu Amper.

Bez miliard do dobíječek se v Česku trh s elektroauty nerozjede

Současné stanice mají nejčastěji výkon okolo 50 kilowattů. S takovým výkonem dokážou pro představu nabít slabší auto typu Volkswagen Golf asi za 30 minut, u nového Audi e-tronu by to trvalo až hodinu a půl. To je pro řidiče omezující.

Pokud chtějí firmy zvýšit výkon stanic, musí zvětšit i průměr dobíjecího kabelu. To je ale možné jen do určitých mezí. Proto ABB vyvinula kapalinové chlazení, které umožňuje zúžit napájecí kabel a zároveň zajistit, že kabel zvládne asi třikrát větší výkon než doposud bez toho, aby se neúměrně přehříval. Uvnitř každého kabelu je složitý systém chladicích trubiček. V takzvané předávací stanici je potom čerpadlo a výměník tepla. Vyrobit takový kabel dokáže v současné době kromě ABB jen pár firem, jako třeba Fastend nebo EVgo.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

janpro1972 25.03.2019 18:19
--- pokračování předchozího příspěvku --- Elektromobily jsou, zdá se, definitivem v oblasti automobilismu. Nicméně kdy se k tomuto definitivu dostaneme, není tak jednoduchá otázka, jak se nám koncern VW snaží namluvit. Podle mě nejsou tak hloupí, aby toto neviděli. Jenže jim s orientací na diesely nateklo do bot. Tak se snaží manévrovat veřejné mínění. A proto mi tento článek "nevoní".
janpro1972 25.03.2019 18:18
Nezlobte se na mne, ale já to vnímám jen jako PR článek společnosti ABB. Ocenil bych celistvější pohled na budoucnost elektromobility. Například by mě velmi zajímal názor lidí zodpovědných za plánování výroby elektrické energie a lidí zodpovědných za rozšiřování a posilování distribuční soustavy. V článku se mluví o 175kW dobíjecích "stojanech" - lidově řečeno. Dejte to prosím do kontextu. Je to stejný odběr jako například 200 domácností? Na pumpě kam jezdím, je 12 stojanů. Ve špičce je plně vytížená. I když _asi_ nepojedou všechny stojany současně, stejně by celkový příkon této stanice musel činit minimálně 2.100kW, tedy přes dva megawaty. Nebo z jiné strany - pokud by ta 175kW dobíjecí stanice pracovala (teoreticky) 24 hodin, tak spotřebuje tolik energie, jako průměrná česká domácnost za rok. Kolik Temelínů budeme muset postavit? Nechápejte mě špatně, nejsem odpůrce elektroaut, jezdí se v nich docela fajn. Ale nerozumím té mediální masáži Škoda Auto a navázaných firem. Chápu, že po dieselgate jim spadl domeček z karet a musí vymyslet něco nového - ale je tohle opravdu cesta? Je mi jasné, že automobily nakonec skončí bez volantu a na elektřinu - ale opravdu to bude takhle brzy? V článku je pak několik zavádějících nepřesností, např. " Pět minut je navíc kratší doba, než jakou by řidič strávil na benzinové pumpě při tankování." Jak tomu mám rozumnět? Já půměrně za pět minut natankuji na 800 km i se zaplacením - a tady se mluvilo o době nabití na 100 km. Dále uvedení, že v Německu je "již" 1500 nabíjecích stanic - to vyžaduje také širší souvislost. Například v Německu bylo v roce 1950 (rozmach individuální automobilové dopravy) kolem 15 tisíc čerpacích stanic. A dnes je jich tam kvůlu regulacím stejně, jen obslouží mnohonásobně víc klientů, protože nemají jeden stojan, ale třeba dvacet. Jinými slovy, kvůli mizivému dojezdu na jedno nabití je počet stanic stále žalostně malý. Já třeba jezdím na LPG, těch je v ČR něco kolem tisíce a občas zoufale hledám, kde bych natankoval. Například na D11 není ani jedna. Takže počet 89 nabíjecích stanic v ČR - a otázkou zůstává, kolik je jich veřejných a dobře dostupných - tento počet je reálně zatím blízký nule.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru