Celkový objem dluhu obyvatel Česka činil koncem roku 2018 celkem 2,32 bilionu korun a meziročně vzrostl o 177 miliard korun, tedy o 8,3 procenta. Zároveň opět klesl objem nespláceného dluhu, a to o 4,5 miliardy na 34,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které byly zveřejněny na čtvrteční tiskové konferenci.

Za rostoucím dluhem obyvatel stojí nadále především úvěry na bydlení. Dlouhodobý dluh, tedy dluh z hypoték a stavebního spoření, vzrostl meziročně o 150 miliard korun. Zároveň se mírně zvýšil počet klientů s dlouhodobým dluhem.

"V posledních měsících se hovoří o poklesu zájmu o hypoteční úvěry, který způsobila přísnější regulace České národní banky či rostoucí ceny nemovitostí. Pokud se však podíváme na všechny typy úvěrů na bydlení, zjistíme, že tato regulace trh jako celek ovlivnila zatím méně, než se původně čekalo. Počet lidí s dlouhodobým dluhem rostl i v posledním čtvrtletí 2018 a nezpomalil ani růst celkového dlouhodobého dluhu," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky úvěru nebo který byl prohlášen za ihned splatný, klesl ke konci roku 2018 o 11,6 procenta. Objem dlouhodobého ohroženého dluhu se snížil o 1,7 miliardy korun, zatímco objem krátkodobého ohroženého dluhu o 2,8 miliardy korun.

Průměrná splátka úvěrů na jednoho klienta činila na konci roku 7565 korun a dosahovala tak téměř čtvrtiny průměrné měsíční hrubé mzdy. "Až do roku 2015, kdy tento poměr dosahoval 27,5 procenta, se průměrná splátka zvyšovala rychleji než průměrná mzda. Během posledních tří let však klesl tento poměr téměř o čtyři procentní body, což lze vysvětlit zejména rychlejším růstem mezd oproti tempu růstu zadlužení. Zároveň v období historicky nejnižších úrokových sazeb klesla řadě lidí měsíční splátka až o několik tisíc korun," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

Téměř polovina ze tří milionů klientů bank a nebankovních finančních institucí měla na konci roku 2018 jednu úvěrovou smlouvu. Tři a více úvěrových smluv mělo 26 procent klientů, z toho 6,5 procenta lidí mělo pět a více otevřených smluv. S rostoucím počtem úvěrových smluv se zvyšuje riziko, že se lidé dostanou do problémů se splácením.

Banky a další finanční instituce loni vyřídily kladně téměř 60 procent žádostí o úvěr. Téměř 27 procent žádostí bylo s největší pravděpodobností odmítnuto z důvodu špatné platební morálky žadatele a sedmina žádostí byla zamítnuta přesto, že žadatel všechny své závazky řádně splácel. Důvodem je nejčastěji to, že další úvěr by rozpočet žadatele zatížil natolik, že by se mohl dostat do problémů se splácením.

Zadlužení firem vzrostlo o 12 miliard

Dluh obchodních společností u nebankovních finančních institucí činil na konci loňského roku 157,5 miliardy korun a meziročně tak vzrostl o 12,1 miliardy korun. Objem ohroženého dluhu se zvýšil o 115 milionů na 1,2 miliardy korun a počet nesplácejících firem o 213 na 3085.

Průměrný dluh na jednu společnost se meziročně nezměnil a zůstal 2,18 milionu korun. Určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 72 277 společností, o 5563 více než na konci roku 2017.

Celkový objem dluhu obchodních společností u uživatelů registru se meziročně zvýšil o 8,3 procenta stejně jako počet společností, u nichž registroval nějakou formu úvěru. Nejoblíbenějším úvěrovým nástrojem zůstal investiční úvěr, který čerpalo 54 592 společností, o desetinu více než na konci roku 2017. Následovala koupě na splátky, kterou využívalo 13 572 společností, operativní leasing s 10 895 společnostmi a finanční leasing s 8043 společnostmi.

"V uplynulém roce jsme v úvěrování firem zaznamenali dva trendy. Prvním byla stagnace zájmu o koupi na splátky a finanční leasing, o který se zájem dokonce snížil. Na druhé straně pokračoval výrazný nárůst zájmu o operativní leasing a o investiční úvěry," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. Na meziročním růstu dluhu o 12 miliard se investiční úvěry podílely devíti miliardami korun. Zájem o operativní leasing vzrostl meziročně o 14 procent a o investiční úvěr o desetinu. Naopak počet firem, které využívaly koupi na splátky, vzrostl o procento. Firem s finančním leasingem ubylo o pět procent.

Počet společností s určitou formou úvěru u nebankovních finančních institucí rostl nejrychleji v Libereckém kraji, kde se zvýšil o 11 procent. O desetinu vzrostl na Vysočině a ve Středočeském, v Plzeňském a v Královéhradeckém kraji. Absolutní přírůstek společností byl největší v krajích s vysokou koncentrací obchodních společností, tedy v Praze (o 1682 společností), v Jihomoravském kraji (o 625) a v Moravskoslezském kraji (o 496).

Objem ohroženého dluhu obchodních společností evidovaný v Nebankovním registru vzrostl o 10,5 procenta. Za ohrožený dluh je považován takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné splátky úvěru nebo u kterého byl úvěr prohlášen za okamžitě splatný.

Podíl společností, které řádně nesplácely své závazky, činil v celém Česku 4,3 procenta. Nejhorší platební morálku měly společnosti v Praze, kde řádně nesplácelo své závazky 6,1 procenta společností. Následoval Jihomoravský kraj se 4,1 procenta. Naopak na Zlínsku své závazky řádně nesplácelo pouze 2,5 procenta společností a na Vysočině 2,7 procenta.

"Vyšší podíl společností nesplácejících své závazky v Praze a v Jihomoravském kraji může částečně souviset s tím, že právě v Praze a v Brně sídlí řada společností na virtuálních adresách a u těchto společností je obecně vyšší riziko, že přestanou komunikovat a splácet své závazky," dodal Rajl.

Související