Na sklonku loňského roku zažili hráči na trhu s korunovými úroky překvapení, se kterým nikdo z nich nepočítal – propad sazeb, jež v tomto období z technických důvodů obvykle nastává, se prudce otočil, protože do hry nečekaně vstoupily dvě zahraniční centrální banky – slovenská a izraelská.

Tiskoví mluvčí obou národních bank situaci odmítli komentovat. Aktivitu na trhu, která mohla být až v rozsahu 5,5 miliardy eur (140 miliard korun), HN potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů z řad bankéřů a obchodníků. Naznačují to také data o bilanci České národní banky. K bezprecedentní události v pátek poprvé promluvila i sama ČNB, aby rozptýlila spekulace o tom, že akci koordinovala. Neuvedla ale, kdo trh svými obchody otočil.

“Mohu odmítnout úvahy, že my bychom se s kýmkoliv z klientů domlouvali, aby na svůj účet dělali něco v zájmu naší měnové politiky,” řekl člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub, a zároveň dodal, že by taková koordinace byla v rozporu se snahou ČNB být transparentní.

Zmíněná transakce se týká specifické části úrokového trhu, kde velcí hráči – tuzemské banky a nadnárodní investoři – obchodují s deriváty označovanými jako měnové swapy (cross-currency swaps). Jde o kontrakty, při kterých si protistrany vymění jednu měnu a s ní spojené úrokové náklady za druhou. Tyto swapy slouží k zajištění rizika spojeného s vývojem na trhu. Dění na swapovém trhu je důležité proto, že ovlivňuje různé druhy sazeb, ceny termínových kontraktů a obecně dostupnost korun na finančním trhu. Prosincový obrat swapowého trhu dokonce zabránil výraznějšímu krátkodobému oslabení koruny, se kterým počítala sama ČNB.

Fond pro řešení krize

Bankéři a analytici s HN mluvili pod podmínkou anonymity, protože jejich finanční ústavy jsou jednou ze stran swapových obchodů. Podle zdrojů HN využili Slováci a Izraelci specifické situace, která na českém trhu měnových swapů nastává na sklonku roku. V tomto období se očekává propad sazeb, protože se tuzemské banky ke konci roku snaží zbavit spekulativních korunových úložek, zpravidla od zahraničních hráčů, aby se vyhnuly odvodům do Fondu pro řešení krize (někdy také označovaného jako rezoluční fond). Tento fond shromažďuje prostředky pro případ budoucích bankovních krizí. Ke konci roku banky neplánovaně velké nebo spekulativní vklady od velkých firemních a institucionálních klientů penalizují vysoce záporným úrokem (přepočteno na celý rok jde až o stovky procent), což způsobuje deformace.

"To mnohé zahraniční investory motivuje k uzavírání – často pouze dočasnému – svých korunových pozic a vyvolává tlak na krátkodobé oslabení koruny. Před rokem tento vliv rychle odezněl již na samém začátku ledna a koruna posílila," napsala 7. prosince na blogu ČNB skupina interních analytiků, vedená ředitelem měnové sekce Petrem Králem.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak přesně vstoupily slovenská a izraelská banka na český trh?
  • A jak se banky ke kauze vyjádřily?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru