Od časů nejslavnějšího českého exekutora Tomáše Vrány je přerovský exekutorský úřad považován za nejznámější i největší v zemi. Čísla, která nyní získaly HN, to potvrzují. Soukromý podnik vymáhá dluhy zhruba od 220 tisíc lidí, suma jistin, tedy součet základních dluhů, je přes 20 miliard korun. V březnu roku 2016 Vrána kvůli excesům úřadu na nátlak veřejnosti a ministra spravedlnosti rezignoval a předal funkci mladému právníkovi Lukáši Jíchovi, který uspěl ve výběrovém řízení pořádaném Exekutorskou komorou ČR. Stížnosti na úřad, který proslul svojí tvrdostí, se však objevují dál. Rozhovor pro IHNED.cz poskytli Lukáš Jícha a ředitel úřadu Robert Runták.

Celková jistina, kterou vymáháte, je podle našich údajů přes dvacet miliard korun. Můžete to potvrdit?

Runták: Číslo přes 20 miliard jako součet základních jistin by mohlo sedět.

Jícha: Čísla se ale v čase výrazně liší. Historicky třeba v letech 2003 či 2004 byly smlouvy k dlužníkům daleko přísnější. Když dlužník neplatil, dluh mu nabíhal výrazně rychleji než dnes. U současných pohledávek vymáháme většinou jen jistinu, k tomu osm až devět procent zákonného úroku a nějaké malé náklady řízení. Skutečně jde o výraznou změnu oproti minulosti. Obdobně to platí o přísudcích pro právní zástupce. Ty se v minulosti pohybovaly v tisícikorunách, dnes je to většinou čtyři sta korun.

Přerovský exekutorský úřad

Počet dlužníků:

2019 – více než 220 tisíc

2017 – 208 tisíc

Objem vymáhané jistiny:

2017 – 20 311 674 085 korun

Na muže připadalo skoro 15 miliard, na ženy necelých šest. Nejvíce dlužníků měl přerovský úřad ve věkové kategorii 41 až 50 let, a to skoro 60 tisíc. Osm z nich bylo starších 90 let. Průměrná výše jistiny byla u mužů skoro 110 tisíc, u žen 76.

Kolik je nyní průměrná výše vymáhané jistiny na člověka?

Jícha: Matematicky kolem 80 tisíc korun.

Runták: Tento údaj však berme s velkou rezervou. Číslo je hodně zkreslené, a to zejména kvůli desítkám tisíc historických pohledávek, které jsou nevymahatelné, avšak jejich výše neustále roste, v zásadě do nekonečna.

U nových exekucí se na jistině pohybujeme výrazně níže.

Uvádí se, že průměrná úspěšnost exekucí je v Česku kolem 18 procent.

Runták: Na našem exekutorském úřadě dosahujeme určitě vyšší úspěšnosti.

O vás se říká, že je kolem 30 procent.

Runták: Nedá se to tak obecně říct. Velmi se to liší podle druhu pohledávky.

Jícha: Třeba dluhy za popelnice či ze spáchané trestné činnosti jsou velmi špatně vymahatelné, naproti tomu například bankovní pohledávky se vymáhají výrazně lépe.

Runták: V průměru se pohybujeme mezi 25 a 30 procenty, blíže spíš k těm 25.

Zejména u dlužníků z řad právnických osob ale velmi záleží na tom, jak rychle od okamžiku vzniku dluhu se podaří exekuci zahájit. Každý měsíc hraje velkou roli. 

Řada lidí, kteří zažili vaše vykonavatele mobiliárních exekucí, si stěžují na jejich hrubost, necitlivost… 

Runták: S tím nemohu souhlasit. Ze všech mobiliárních exekucí se již od roku 2005 pořizují videozáznamy. Přestože zákon tuto povinnost zakotvil až v roce 2015, přerovský úřad po celou dobu natáčel průběh mobiliárních exekucí dobrovolně, aniž by musel. Pokud ministerstvo nebo komora obdrží stížnost, vyžádají si mimo jiné i videozáznam, který zhlédnou. Kdyby průběh byl takový, jak uvádíte, musela by nastoupit ze strany dohledových orgánů nějaká opatření, ale ona nejsou.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Mohou exekutoři myslet na lidské příběhy?
  • Co stojí za úspěchem přerovského exekutorského úřadu?
  • Proč jsou Jícha a Runták proti principu teritoriality?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se