Stát nedá energetické společnosti ČEZ garanci na pevné ceny elektřiny pro jaderný blok v Dukovanech. Premiér Andrej Babiš (ANO) na jaderné konferenci v Poslanecké sněmovně řekl, že nechce dát firmě bianko šek. Zároveň ale premiér prohlásil, že stát uzavře s ČEZ kvůli připravované stavbě nového jaderného bloku smlouvu. Detaily smlouvy ale ještě podle premiéra nejsou dojednané.

"Budeme se snažit, aby byla smlouva uzavřena ještě letos. Vypsání tendru je možné v roce 2020, realističtější je ale první polovina roku 2021," řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj první etapa přípravy vyvrcholí v roce 2024. Do přípravné fáze zahrnuje Míl výsledky výběrového řízení, územní povolení, souhlas k umístění stavby od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a vyjednávání s Evropskou komisí o možnosti veřejné podpory.

Podle Míla je výhodou smlouvy mezi státem a ČEZ to, že umožní polostátní energetické firmě snížit náklady na financování stavby. "Firma si bude moci levněji půjčit," řekl Míl. Rozdíl v případných výrobních nákladech tak bude v případě "jištění" od státu činit až 50 eur (asi 1280 korun) na megawatthodinu.

Podle Babiše získá stát uzavřením smlouvy s ČEZ větší kontrolu nad výstavbou. Jednou z možností zůstává pro stát stále i převzetí stavby, pokud by hrozilo zvýšení nákladů. Právě financování je už několik let hlavní brzdou úvah o stavbě nového jaderného zdroje. Nejistota přispěla v roce 2014 i ke zrušení soutěže na výstavbu dvou reaktorů v Temelíně.

Babiš se v poslední době ke stavbě Dukovan několikrát vyjádřil značně odlišně. Premiér několikrát zmínil možnost, že si ČEZ bude stavbu financovat úplně sám, jako o lepší variantě vůči stavbě nového reaktoru mluvil o prodloužení životnosti Dukovan do roku 2045. Později pak řekl, že šlo o slova vytržená z kontextu.

Začátkem února ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková prohlásila, že o investičním modelu výstavby Dukovan bude jasněji do letošního dubna.

"Slyšeli jsme velmi sofistikovaný a marketingově perfektní odklad stavby jaderných zdrojů v Česku. O nich rozhodne až nová generace politiků a manažerů ČEZ," komentoval Babišova slova ve sněmovně zástupce minoritních akcionářů Michal Šnobr z finanční skupiny J&T, která drží asi jedno procento akcií firmy. Patří zároveň k tvrdým kritikům stavby, protože poškozuje hodnotu majetku akcionářů. Stát vlastní necelých 70 procent akcií firmy.

Právě práva menšinových akcionářů, mezi nimiž je rovněž řada mezinárodní fondů, jsou dalším problémem, který musí zastánci výstavby řešit. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na čtvrteční akci prohlásil, že si je firma tohoto stavu vědoma a bude se podle toho řídit. Podle Beneše budou v příštích čtyřech letech náklady na stavbu ve výši dvou procent předpokládaného rozpočtu a do roku 2028 se utratí kolem 15 procent. Vláda i ČEZ dosud vycházejí z předpokladu, že stavba v Dukovanech vyjde asi na 140 miliard korun.

Většina staveb jaderných elektráren a úplně všechny stavěné v Evropě ale čelí zpožděním a výraznému překročení rozpočtu při výstavbě. Často i dvojnásobnému. Například u britské jaderné elektrárny Hinkley Point, již staví francouzská EdF ve spolupráci s čínskou CNG (obě mají zájem také o český tendr), musela vláda garantovat výkupní cenu elektřiny na úrovni 92,5 libry (asi 2700 korun) za MWh po dobu nejméně 35 let. V ceně ale není zahrnuta inflace, takže bude ještě vyšší. Právě tuto garanci Babiš za stát poskytnout odmítl.

Současná cena dlouhodobých kontraktů elektřiny na pražské energetické burze PXE se pohybuje kolem 48 eur (asi 1220 korun).

O zakázku na stavbu nového bloku v Dukovanech mají zájem ruský Rosatom, francouzská EdF, korejská KHNP, čínská CGN, francouzsko-japonské konsorcium Areva/Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Podle místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM), pod jehož patronátem konference probíhá, je potřeba odstartovat širší diskusi o výstavbě kapacit pro dobu, kdy se sníží kapacita uhelných zdrojů a doslouží i současné jaderné bloky. Tento limit je podle řady odborníků kolem roku 2035.

Současné státní energetické plány právě k tomuto roku počítají s nahrazením bloku v Dukovanech. Celá elektrárna postavená v roce 1985 pokrývá asi pětinu tuzemské spotřeby. ČEZ zvažuje i možné prodloužení životnosti bloků do roku 2045. Rovněž tato možnost by si však vyžádala miliardové náklady.

Ze šestice zájemců se v poslední době nejčastěji hovoří o dvou z nich. Rosatom v minulosti stavěl "staré" Dukovany a je s ním spojena řada českých strojírenských firem. Korejská KHNP zase ve Spojených arabských emirátech zvládla dokončit jaderný projekt Bakarah ve stanoveném čase a víceméně plánovaném rozpočtu. Ani jeden ze šestice zájemců však nemá referenci na reaktor, který by byl použitý v Evropské unii.

Právě tuto možnost však na konferenci jako důležitou zmínila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. "Je to rada, jak se snadněji dostat k výsledku," potvrdila HN Drábová.

Úřad má na případné posouzení dokumentace 18 měsíců a může ji kdykoli přerušit a vyžádat si doplnění. V případě referencí u reaktorů mimo Evropu Drábová předpokládá, že takové posuzování bude delší a může trvat i několik let.