Ministryně Alena Schillerová (za ANO) odhalila dlouho slibovaný návrh na zrušení superhrubé mzdy, vynález vlády Mirka Topolánka (ODS), kdy se připočtením odvodů k dosavadní hrubé mzdě zvyšuje základ pro zdanění. Opatření mělo platit dočasně v čase krize, politici ho ale navzdory proklamacím dodnes nezrušili. Pokud návrh projde, všichni zaměstnanci si přijdou na více peněz. 

Oproti původnímu návrhu, který měl zvyšovat daň z příjmu, nakonec ve čtvrtek podle informací České televize přišla ministryně s výraznou změnou. Daň z příjmu by měla zůstat na 15 procentech, zvednout by se však měly odvody na zdravotní pojištění. Ministerstvo totiž navrhuje spolu se zrušením superhrubé mzdy zrušit také platby za státní pojištěnce. Tím by rozpočet přišel o miliardy, ty chce ministryně Schillerová najít právě v peněženkách zaměstnanců a podnikatelů. Návrh kritizuje jak opozice, tak také KSČM, díky níž má vláda v parlamentu většinu.

Koalice by měla návrh projednat během jara, teoreticky by mohl platit od roku 2021. Schillerová změnu podle ČT označila za reformu, která nemá v novodobé historii Česka obdoby.

Andrej Babiš sliboval zrušit superhrubou mzdu již mnohokrát, naposledy na únorovém sněmu ANO. "Jejím zrušením teď snížíme daňovou zátěž a lidem zbude na výplatní pásce více peněz," uvedl Babiš.

Skončit s ní plánovala už bývala Sobotkova vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zhruba před pěti lety. Ta byla přitom zodpovědná za to, že superhrubá mzda nezanikla už v roce 2015, jak s tím počítala legislativa přijatá ještě vládou Petra Nečase (ODS).

"Zrušení superhrubé mzdy beze změny sazeb nebo jiných parametrů je pouze administrativním opatřením, které by nepřineslo žádnou faktickou změnu daňové zátěže. Proto bylo odpovědné vyčkat se zrušením superhrubé mzdy do chvíle, kdy si díky lepšímu výběru daní můžeme dovolit snížit reálnou sazbu daně zaměstnanců z 20,1 na 19 procent," obhajovala odkládání kroku ministryně Schillerová v únoru loňského roku. To ještě ministerstvo plánovalo spolu se zrušením superhrubé mzdy zvýšit daň z příjmu na 19 procent.

V současnosti se z hrubé mzdy strhává 15procentní daň z příjmu, která se ale nevypočítává z hrubé mzdy, ale právě ze superhrubé. To je hrubá mzda zaměstnance navýšená o zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem, v souhrnu je o 34 procent vyšší než hrubá mzda. Způsob výpočtu tak reálně daň zvyšuje, ta ve skutečnosti nečiní 15 procent z hrubé mzdy, ale 20,1 procenta. Zrušení superhrubé mzdy by tak pozitivně ovlivnilo to, co zaměstnanec uvidí na svém účtu v den výplaty. 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru