O víkendu pronesla Klára Dostálová projev na celostátním sjezdu hnutí ANO. Zahájila konstatováním, že mnoho aktivit, kterými se hnutí aktuálně zabývá, má na starosti právě její úřad. Agendu ministerstva pro místní rozvoj spravuje od roku 2017 a nyní se z ní stává jedna z klíčových postav v jednáních o budoucnosti Česka.

Za úkol má například přichystat změnu stavebního práva, která slibuje konec sběru plejády razítek nutných k zahájením stavby. Důležité také bude, jak uspěje v přípravě nové podoby eurodotací na roky 2021−2027. Česko se pomalu chystá na zpomalení ekonomiky. Podle Dostálové budou evropské fondy stěžejní jako náhrada případných škrtů ve státním rozpočtu.

HN: Setkáváme se na celorepublikovém sjezdu hnutí ANO. Vy jste funkci ministryně získala jako nestraník. Proč nejste členkou?

Vlastně ani nevím. Nemám ambice prosazovat se ve stranické politice a nikdo to neřeší, tak to také neřeším.

HN: Na ministerstvu jste nedávno dokončili podklad pro jednání s EU o tom, na co Česko dostane dotace v letech 2021−2027. Dokument uvádí, že za posledních 20 let se pozice české ekonomiky z hlediska vyspělosti nezměnila. Čím to je?

Vztahuje se to jen k evropským fondům. Znamená to, že jsme stále čistými příjemci z evropského rozpočtu, nikoli čistými plátci. Budeme tedy i nadále pobírat více než do rozpočtu odvádíme. Stále nedosahujeme ani 75 procent HDP průměru EU.

Klára Dostálová (47)

Od konce roku 2017 je ministryní pro místní rozvoj. Funkci získala jako nestraník za hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Dostálová říká, že do strany nevstoupila, protože nemá ambice prosazovat se ve stranické politice. Prakticky to prý nic nemění.

HN: V analýze píšete, že Česko stojí v popředí pelotonu bývalých postkomunistických zemí. Tomu rozumím spíše jako hodnocení ekonomiky obecně.

Všechno jsou to opravdu makroekonomické analýzy vztahující se jen k fondům. Pořád budeme mít několik regionů, které spadají do té nejchudší kategorie. Získají tedy od EU největší možnou podporu. Pak máme už i regiony bohatší, které pomyslnou hranici 75 procent HDP průměru EU překročily a dostanou podporu nižší. Například Jihomoravský kraj.

HN: Popisujete mnoho problémů, které chcete s pomocí dotací odstranit. Nedokončenou infrastrukturu, nedostupnost bydlení nebo výzkum uzavřený mezinárodní spolupráci. Na všechno peníze nebudou. Jak vyberete priority?

Je to jenom rámcový návrh a ne vše bude součástí českých priorit.

HN: Proč už jste je nevybrali nyní?

Abychom si dokázali představit všechny cesty, kterými by bylo možné jít. Co konkrétně a v jaké oblasti dělat, bude předmětem dalších analýz. Musíme se připravovat i v tom kontextu, že dostaneme zhruba o 100 miliard korun méně, proto je nutné zacílit na největší problémy.

HN: To jsou podle vás které?

Za mě je důležité, abychom zvedli kvalitu života na venkově a v menších městech. Můžeme rozvíjet potenciál Česka, ale pokud se nezaměříme na mnohde stále nedokončenou základní infrastrukturu v obcích, asi těžko zabráníme stěhování obyvatel do měst.

HN: Podle dokumentu bude důležitá zejména podpora školství. Česko v tuto chvíli nemá ani plán, jak ve školství do roku 2030 postupovat. Z čeho budete při jednáních o dotacích vycházet?

Předpokládám, že na školství na tom velmi intenzivně pracují. Protože všechny priority, které nakonec budou v operačních programech, musí být podpořené strategiemi.

HN: To znamená: nebude plán, nebudou dotace?

Ano a resorty to moc dobře vědí.

HN: Mezi cíli pro financování po roce 2020 je také větší podpora výzkumu a vývoje. Díky dotacím jsme v uplynulých letech otevřeli několik vědeckých center, jejich provoz je hodně nákladný a sama si na něj nevydělají. Jaká bude jejich budoucnost?

Částečně bychom rádi pokračovali v jejich financování zase z evropských fondů, ale určitě už ne cestou výstavby nové infrastruktury, tedy dalších vědeckých center. Naopak chceme výsledky výzkumu aplikovat v praxi, to znamená propojit vědce s podnikatelským sektorem. Jak to nejlépe udělat, musí vyhodnotit resorty.

HN: Podíl evropských prostředků pro Česko bude nižší zhruba o 13 procent. Zdrojem, který je může nahradit, jsou celoevropské programy, kde mezi sebou o peníze z rozpočtu soutěží projekty ze všech zemí EU. Česku se to ale zatím nedaří. Co změníte, abychom byli úspěšnější?

Nutně musíme být schopni sáhnout si i do komunitárních neboli celoevropských programů. Vytvoříme jedno národní kontaktní místo, budeme podněcovat příjemce, aby o peníze žádali. Dnes je to roztříštěné a nikdo se tomu v podstatě nevěnuje. Soustředíme se jen na strukturální fondy, kde máme takzvaně své jisté. To nestačí, musíme umět překročit hranice státu a jít soutěžit s ostatními zeměmi.

Zbývá vám ještě 40 % článku

Co se dočtete dál

  • V textu se dále dočtete:
  • Jak chce ministryně konkrétně nahradit úbytek dotací.
  • Kde chce ministryně na ministerstvu šetřit.
  • Kolik peněz by mohly získat uhelné regiony.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se