Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 2,5 procenta z prosincových dvou procent. Zdražovalo zejména bydlení, alkohol nebo tabák. Ve srovnání s loňským lednem naopak zlevnily některé potraviny a nealkoholické nápoje. Meziměsíčně se podle Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny zvýšily o procento.

Tak silný růst přitom nečekali analytici ani sama centrální banka. Trh počítal s tempem růstu cenové hladiny meziročně o 2,1 procenta. Česká národní banka počítala ve své aktuální prognóze se setrváním inflace na dvouprocentní cílové hodnotě, netrefila se proto o 0,5 procentního bodu.

Klíčovým důvodem rychlejšího zdražování je lednový náraz v cenách energií a bydlení. Nájemné bylo proti loňskému lednu letos dražší o 3,8 procenta, vodné a stočné o 2,6 procenta, elektřina o 8,2 procenta a teplo a teplá voda o 3,8 procenta. "Tato položka v souhrnu vykázala meziroční cenový nárůst 4,9 procenta. To je její nejrychlejší meziroční nárůst od června 2012. Dlouho nevídaný cenový nárůst nastal také v položce ostatní zboží a služby, která zahrnuje například služby osobní péče, finanční služby, správní a administrativní poplatky," vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní analytik společnosti Czech Fund.

Inflace zůstane vysoko i v příštích měsících. Nejvíc letos zdraží náklady na bydlení a služby jako holičství, říká analytik Dufek

Mezi potravinami zlevnil především cukr, a to téměř o třetinu. Ceny vajec klesly o 22,4 procenta, ovoce o 8,5 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 5,4 procenta a nealkoholické nápoje o 1,4 procenta. Více lidé zaplatili za máslo a zejména za brambory, které proti loňskému lednu zdražily zhruba o 56 procent.

Centrální banka je přitom nyní v situaci, kdy proti růstu cen nad dvouprocentní inflační cíl výrazně zasahovat nebude. Ruce jí svazuje zhoršující se zahraniční ekonomická situace. "V první polovině roku nebude centrální banka příliš pospíchat se zpřísňováním své měnové politiky. Celkově letos nelze čekat více než dvě zvýšení sazeb, při dalším zhoršení mezinárodní ekonomické situace, a tedy při dalším zesílení protiinflačních tlaků, nelze vyloučit ani to, že sazby nezvýší ani jednou," dodává Kovanda.

Čeští střadatelé se tak budou muset znovu smířit se znehodnocováním úspor, úroky na vkladech u bank se sice odlepily od nuly, pořád ale nedokážou udržet krok s inflací. Ta by měla za celý letošní rok v průměru činit 2,3 procenta. "Meziroční inflace bude letos zrychlovat. V březnu a dubnu se podle našeho předběžného odhadu dostane na 2,7 procenta. Tahounem zůstanou jádrové ceny, zdražování podle nás čeká i potraviny. Navíc se již zastavil propad cen ropy, a ceny pohonných hmot by se tak měly stabilizovat," uvádí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. 

Koruna v reakci na zveřejnění lednové míry inflace vůči euru posílila o 0,15 procenta. "Mírně se zvýšila pravděpodobnost dřívějšího zvýšení sazeb ze strany České národní banky," vysvětluje Kovanda. 

Související