Evropská unie tlačí na zrušení nejpoužívanějšího nástroje na ochranu zahraničních investic. Jde o speciální dvoustranné smlouvy mezi státy, kterými se řídí takzvané investiční arbitráže − spory, ve kterých firmy žalují státy kvůli poškození investic. Nově tyto nástroje v rámci EU už investory neochrání a napříště se firmy budou muset spoléhat na evropské zákony.

Nová situace souvisí s rok starým verdiktem Soudního dvora EU (ESD) ve sporu Slovenska s investorem, kterým byla mezinárodní pojišťovna Achmea. Z verdiktu vyplynulo, že rozhodčí doložky o ochraně investic uzavřené mezi členskými státy EU (takzvané intraunijní BIT) nejsou slučitelné s unijním právem. Letos 15. ledna podepsali představitelé členských států, včetně Česka, společnou deklaraci, kde se mimo jiné zavázali, že intraunijní arbitrážní spory ukončí a bilaterální dohody na ochranu investic vypoví.

Právnička Marie Talašová vedla do října loňského roku odbor na ministerstvu financí, který měl obranu Česka v arbitrážních sporech na starosti. V současnosti pracuje pro  pražskou kancelář White & Case. V rozhovoru pro HN říká, že složitější ochrana investorů se dotkne i českých firem u jejich existujících investic v ostatních unijních zemích. "Mrzí mě, že se českým investorům za pochodu mění pravidla hry, například výše jejich pojištění někdy reflektuje, zda je s hostitelskou zemí platná smlouva na ochranu investic nebo není. A teď se musí znovu zamyslet, zda jejich investice je dobře chráněna, i když třeba ještě ani žádný problém nenastal," říká Talašová.

HN: Co rozhodnutí ESD a lednová deklarace členských států vlastně znamená pro firmy, které chtějí investovat v jiných unijních zemích?

Mění se pravidla hry ochrany investic v rámci EU. Investoři se možná nečekaně dostávají do komplikované právní situace. Měli by si uvědomit, že tato rozhodnutí mohou mít dopad na jejich každodenní obchodní aktivity. Když teď bude investor zvažovat investici v zahraničí, měl by ji primárně konzultovat se zkušenými právníky, protože ochrana jeho investice se stala komplikovanější. Stále samozřejmě existují cesty, jak se ochrany domoci, ale není to právně jednoduché.

HN: V čem konkrétně?

Investoři musí být uvážlivější při investování v zahraničí a při hodnocení způsobu ochrany své investice. To, co znali dosud, tedy že se v případě nouze mohli spolehnout na arbitráž, už tak automaticky nefunguje. Měli by se poradit například v tom, jak strukturovat investici, podle jakých arbitrážních pravidel nebo u jakého rozhodčího soudu se dožadovat náhrady škody, aby nedošlo k tomu, že rozhodčí nález sice bude v investorův prospěch, ale národní soudy ho pak zruší. A to se teď může stávat. 

HN: O co vlastně EU usiluje?

EU dlouhodobě říká, že bilaterální smlouvy na ochranu investic uzavřené mezi dvěma evropskými státy jsou v rozporu s unijním  právem. V minulém roce Evropský soudní dvůr vydal rozhodnutí v případu Achmea, které říká, že arbitrážní řízení probíhající na základě těchto smluv jsou v rozporu s evropským právem. Tím de facto nadřadil evropské právo nad mezinárodní právo. To je pro některé právníky těžce pochopitelný a nečekaný závěr. EU se může dívat na peníze získané z arbitrážních sporů jako na formu neschválené, a tedy nezákonné veřejné podpory. Základní pravidlo veřejné podpory v EU je, že podpora musí být schválena Evropskou komisí, a to kompenzace investora formou rozhodčího nálezu není.

HN: V deklaraci, kterou také podepsala Česká republika, je věta, že se to bude týkat i arbitrážních sporů, které jsou už rozhodnuté, ale nejsou ještě vyplacené. Jak to tedy bude s retroaktivitou?

K retroaktivitě mohu jen říct, že EU chce přesně to, co říkáte: zastavit všechna arbitrážní řízení a u prohraných sporů zakazuje vyplacení kompenzace investorům. Je to komplikovaná otázka, protože jde o střet evropského a mezinárodního práva. Na jedné straně je názor Evropského soudního dvora a názor Evropské komise, že všechny arbitrážní spory mají být ukončeny a investoři mají žaloby dobrovolně stáhnout. Ale druhá rovina je ta mezinárodní, arbitrážní tribunály jsou konstituované na základě platných mezinárodních smluv na ochranu investic, a proto se závěrem EU nesouhlasí. Arbitrážní tribunály řízení nechtějí zastavit a budou dál probíhat.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Kdo bude rozhodovat o platnosti arbitráže?
  • Dotknou se zpětně nová pravidla sporů, které má už český stát za sebou?
  • A jaký vliv bude mít na arbitráže brexit?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru