Když je nyní řeč o Světové bance, mluví se hlavně o jejím pravděpodobném novém šéfovi Davidu Malpassovi, tedy člověku blízkém americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zapomínat by se ale nemělo ani na jeho předchůdce.

Další konání Jima Yong Kima, který v čele vlivné instituce nečekaně skončil v lednu, je totiž varovně pokrytecké. Už přes týden Kim působí jakožto jeden z partnerů newyorského private equi­ty fondu Global Infrastructure Partners.

Podle kuloárových zvěstí si fond Kima začal namlouvat na summitu skupiny zemí G20 v Buenos Aires loni na přelomu listopadu a prosince. O necelý měsíc později pak fond báječně vydělal na prodeji části svého podílu v britském letišti v Gat­wicku.

Prodával zhruba za dvojnásobek ceny, za niž ji roku 2009 koupil. Jinými slovy, vydělal na globalizaci. Vydělal i na emisích oxidu uhličitého, které letadla vypouští. Vydělal prostě na tom, že se hnal za ziskem.

Fond tedy zhusta vydělává i na tom, co Kim ve svých mladších letech tolik kritizoval. V roce 2002 se například autorsky podílel na knize Dying for Growth − Umírat pro růst. V ní mimo jiné stojí, že "honba za ekonomickým růstem a korporátními zisky způsobuje strádání milionů žen a mužů".

Vezmeme-li Kimova vyjádření doslova, můžeme se zeptat: Bude nyní i on vydělávat na strádání − a dokonce umírání − ostatních? Nebo snad fond, u jehož zrodu stáli v roce 2006 manažeři a peníze korporací Credit Suisse a General Electric, bude v etapě s Jim Yong Kimem ve významné pozici dělat už jen ryzí charitu?

Související