Důchodový systém v Česku skončil loni v přebytku. Na penze se vybralo zhruba o 22 miliard korun více, než se na ně vyplatilo. Příjmy činily téměř 445,5 miliardy, výdaje 423,5 miliardy korun. Penzijní soustava skončila v plusu druhý rok za sebou, předtím byla od roku 2009 v deficitu. Přebytek nemocenského pojištění se naopak postupně snižuje. Příjmy z odvodů rostou mnohem pomaleji než výdaje. Loňské údaje ve středu zveřejnilo ministerstvo práce. Za přebytky je dobrá kondice české ekonomiky, rekordní zaměstnanost a růst mezd, uvedlo ministerstvo.

Předloni na pomyslném důchodovém účtu zůstalo 900 milionů korun. Ještě v roce 2017 výdaje převýšily příjmy o 16,3 miliardy korun. Nejvyšší byl deficit v letech 2012 a 2013, kdy se blížil 50 miliardám korun.

Loni se naopak citelně ztenčil přebytek nemocenského pojištění, zůstalo v něm 630 milionů korun. V roce 2017 byla částka pětkrát vyšší, činila 3,19 miliardy. Výdaje rostou rychleji než příjmy. Loni k nemocenské či mateřské přibyla otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Vyplatilo se na nich celkem téměř 34 miliard korun, vybralo se 34,6 miliardy. Babišova vláda prosadila zrušení karenční doby, a to od letošního pololetí. Zaměstnavatelům se za to sníží odvody z 2,3 na 2,1 procenta, což se projeví na příjmech.

Příjmy sociálního pojištění byly loni rekordní. Proti roku 2017 se zvedly skoro o desetinu. Na odvodech přiteklo celkem 480,1 miliardy korun. Na důchody se proti roku 2017 vybralo zhruba o 40 miliard korun víc, na nemocenské o 3,1 miliardy víc.

"Tyto údaje ukazují, že rozpočty systémů sociálního zabezpečení jsou stabilní, a proto není třeba se obávat černých scénářů, jak se je někteří snaží malovat," uvedla v tiskové zprávě ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní se ale i tak musí pracovat "na dlouhodobé udržitelnosti těchto výsledků". 

Šéfka resortu připomněla, že nedávno představila komisi pro spravedlivé důchody, která má podle ní navrhnout kroky k dlouhodobé stabilitě systému. Při představení týmu mluvila ale hlavně o tom, že by se měl zaměřit na odstraňování nynějších nespravedlností v penzijní soustavě. Zmínila nižší penze žen a zavedení dřívější penze pro náročné profese. Někteří opoziční politici a ekonomové to kritizovali, podle nich je nutné zaměřit se hlavně na získání příjmů. Volají po přípravě reformy.

Kromě příjmů byly loni rekordní také výdaje. V minulém roce se na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody a na nemocenskou, mateřskou, otcovskou a další dávky vydalo celkem 457,5 miliardy korun. To je o 24,8 miliardy více než v roce 2017.

Česká správa sociálního zabezpečení na konci září vyplácela bezmála 2,9 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Počet se postupně zvyšuje. Své penzijní systémy mají také resorty obrany či vnitra.

Ministerstvo financí ve své lednové prognóze upravilo odhad ekonomického růstu. Místo původně očekávaných 2,9 procenta by české hospodářství mělo kvůli vývoji v zahraničí růst pomaleji, a to o 2,5 procenta. Nižší než loni by mělo být i navyšování mezd. To se odrazí ve výběru pojistného.

Resort práce spočítal, že systém penzí by se beze změn mohl propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let, takzvaných Husákových dětí do důchodu. Při zmrazení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 pak činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. K podobným závěrům dospělo ve svých propočtech i ministerstvo financí či Národní rozpočtová rada.

Související