Polská jatka budou pod stálým kamerovým dohledem, změna bude schválena do konce března, řekl v úterý ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi (za ČSSD) jeho polský protějšek. Zároveň skončí praxe, kdy mohli státní veterinární inspektoři delegovat dozor na jatkách na soukromé veterináře. Toman měl v úterý s polským ministrem Krzysztofem Ardanowským telefonický rozhovor, o jeho obsahu informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Změny jsou reakcí na odhalení, že v masokombinátu v Mazovském vojvodství se porážely nemocné krávy a jejich maso se dostávalo na trh. Toman uvedl, že se dohodl s Ardanowským na užší spolupráci dozorových orgánů. "Přesvědčil jsem pana ministra, že naši veterinární inspektoři vyrazí do Polska, aby si ujasnili technické detaily spolupráce a osobně se podívali, zda opatření v Polsku fungují," dodal ministr.

Po schválení změn v legislativě budou muset být polská jatka snímána 24 hodin denně kamerami. "Než budou přijata všechna nutná opatření, přetrvává naše nedůvěra ve funkčnost polského systému. Ministra Ardanowského jsem ujistil, že nechci žádnou obchodní válku, nejdůležitější je pro mě ale ochrana našich spotřebitelů, proto budeme nadále intenzivně kontrolovat dovozy," podotkl Toman. V případě zhoršení situace je Česká republika stále připravena zakázat dovoz polského hovězího masa.

Podle polského ministra se na trh nedostalo maso zvířat, která by byla nemocná nebo léčena antibiotiky, uvedlo české ministerstvo zemědělství. Polsko také zahájilo kontrolu všech jatek v zemi, na kterých se poráží prasata a skot, a prověřuje inzeráty nabízející výkup zraněného dobytka.

V Polsku od pondělí pracují inspektoři Evropské unie, aby vyšetřili podrobnosti porážek nemocných krav. Čeští veterináři s policií a celníky v úterý začali kontrolovat kamiony s potravinami ve čtyřech krajích sousedících s Polskem. V Libereckém kraji veterináři při noční kontrole odhalili čtyři pochybení, nebyla ale podle nich příliš vážná. Jedno se týkalo přepravovaného zboží, jedno pochybení bylo administrativní a ve dvou případech šlo o nenahlášené zásilky.

Aféru s polským hovězím spustila tajně natočená reportáž zpravodajské televize TVN24 z masokombinátu v Mazovském vojvodství, kde byl během noci porážen nemocný dobytek. Viditelně zkažené části masa se odřezávaly a vyhazovaly. Jatka už přišla o licenci k provozu. Na trh se podle agentury DPA dostalo asi 9,5 tuny masa, z toho třetina do zemí EU.

Hovězí podle Evropské komise směřovalo do 14 unijních zemí, včetně České republiky. Podle Státní veterinární správy (SVS) se do restaurací a ke spotřebitelům v Česku dostalo 137 ze zhruba 300 kilogramů hovězího dovezeného do ČR z problematického masokombinátu. Polské úřady nebezpečí pro zdraví a život člověka vylučují. Ministr Ardanowski dříve uvedl, že jde o nahodilý případ, který silně poškozuje pověst polských potravin.

Veterináři: BSE v Polsku není infekční

Státní veterinární správa nebude kvůli výskytu atypické formy tzv. nemoci šílených krav (BSE) v Polsku přijímat mimořádná opatření. Nemoc není infekční, další zvířata ve stádu se jí nemůžou nakazit, sdělil v úterý tiskový mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Z hlediska BSE jsou dlouhodobě v České republice dodržovaná preventivní opatření, například platí zákaz zkrmování masokostní moučky a zvířata se na nemoc vyšetřují. Předloni bylo podle Vorlíčka v EU nahlášených šest případů, loňské údaje zatím veterináři nemají. Konzumace masa a mléka je podle něj z hlediska této nemoci zcela bezpečná.

"Jedná se (v Polsku) o atypickou formu BSE, která se vyskytuje spontánně ve všech populacích skotu ve velmi nízké míře, zejména u starších věkových kategorií. Její výskyt není způsoben zkrmováním masokostní moučky jako u klasické formy BSE," řekl mluvčí.

Předloni se v EU vyskytlo šest takových případů - ve Španělsku, Francii a Irsku, klasická forma BSE se tehdy nevyskytla. Loni byl jeden záchyt klasické BSE, a to ve Velké Británii, údaje o atypické formě zatím veterináři nemají.

"V České republice stále pokračuje vyšetřování rizikových skupin skotu na BSE, ročně je na jatkách vyšetřeno v posledních letech mezi 15 tisíci a 20 tisíci zvířaty s negativním výsledkem," dodal Vorlíček.

V mase ani v mléce se virový původce choroby podle něj nenachází, jejich konzumace je tak bezpečná. "Takzvaný specifikovaný rizikový materiál, který bývá spojován s rizikem nakažení lidí tzv. Creutzfeldt-Jakobovou nemocí - tedy u skotu lebka, kromě čelisti včetně mozku, očí a míchy zvířat starších 12 měsíců, se ze všech poražených zvířat v ČR od roku 2000 odstraňuje na jatkách nebo bourárnách masa. Následně je neškodně odstraněn v asanačním podniku," dodal mluvčí.

Polsko ohlásilo případ atypické formy takzvané nemoci šílených krav na farmě poblíž hranice s Českou republikou, v pondělí o tom informovala Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) s odvoláním na polské ministerstvo zemědělství. Případ choroby byl podle mezinárodní organizace zjištěn v polském městě Mirsk, které leží zhruba třicet kilometrů severovýchodně od Liberce. Nakažené zvíře bylo utraceno, napsala agentura Reuters.

Atypická BSE se podle odborníků objevuje ve velmi malé míře. Odhalený případ nemá vliv na oficiální status rizikovosti Polska z hlediska BSE, uvedla OIE. Upozornila, že předchozí známý případ BSE v Polsku byl zjištěn v březnu 2013.

BSE byla poprvé diagnostikována v roce 1986 v Británii, kde v 90. letech decimovala chovy hovězího dobytka. Po konzumaci nakažených potravin v Evropě zemřelo více než 100 lidí. U všech se objevila lidská forma BSE, takzvaná Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD), která je nevyléčitelná a smrtelná.