Česká národní banka v posledních dvou letech vydala sérii opatření, která bankám zpřísňují podmínky, za nichž mohou poskytovat hypotéky. Poslední z nich začalo platit loni na podzim, banky v souladu s ním musí více dbát na výši splátek vůči příjmu dlužníka. Česká bankovní asociace tehdy odhadovala, že by opatření mohlo z trhu vytlačit až pětinu žadatelů, kteří do té doby půjčku na bydlení bez obtíží získali. ČNB by však ráda získala ještě silnější pravomoci trh regulovat. Své výhody by to přitom mělo i pro banky, jak tvrdí v rozhovoru viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.

Silné výhrady má však zástupce bankovní rady ČNB k návrhům na zastropování RPSN, ukazatele, který vedle úrokové sazby úvěrů zahrnuje i různé další poplatky. Dva návrhy, podle nichž by měly být úroky nad určitou hranici zakázané, podaly koncem ledna dvě různé skupiny poslanců - z KSČM a SPD. Podpora zastropování úroků (byť ne nutně v podobě, v jaké ji navrhli komunisté a okamurovci), jde však napříč stranami. Už začátkem letošního roku se pro zastropování úroků vyslovila i ČSSD a v minulosti o této možnosti mluvil i současný premiér Andrej Babiš (ANO).

HN: Říkáte, že nevnímáte pozitivně návrh zákona, který chce stanovit strop pro úroky, lidově řečeno zakázat lichvu. Proč?

Jednak proto, že nedávno začala v praxi fungovat norma zákona o spotřebitelském úvěru, která se touto problematikou zabývá. Zákon klade větší nároky na prověřování bonity u dlužníků ze strany věřitelů. Jsou v něm zapracované mechanismy, podle nichž dochází k tomu, že pokud věřitel bonitu klienta řádně neprověří, klient nemusí zaplatit úrok a jistinu může splácet jen podle toho, jak mu to finančně vychází.

Definice lichvy se v daných návrzích navíc zaměřuje jen na výši úrokové sazby. Lichva je ale mnohem širší pojem, jde i o situaci, kdy někdo poskytne úvěr s nízkou úrokovou sazbou, ale dojde k takzvanému přezajištění, tedy k tomu, že se nízký úvěr zajistí nemovitostí.

Za lichvu považuji taky vysoké sankční poplatky, které sice nevstupují do RPSN, ale spouští se v momentě, kdy klient něco nesplní.

HN: Postihuje dnes nějaký zákon lichvu?

Lichva je už dnes v zákoně definovaná, a to mnohem širším způsobem. Jde o zneužití postavení dlužníka, a to ať už z důvodu tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení či lehkomyslnosti druhé strany za účelem získání nepřiměřeného plnění. I legislativa má dostatek nástrojů, jak lichvu postihovat, zmíněné poslanecké návrhy na regulaci lichvy se mi tedy zdají jako nešťastné řešení. Za jeden z přínosů novely zákona o spotřebitelském úvěru, která začala platit v roce 2016, považuji, že je dnes na trhu 108 subjektů, na které dohlížíme, víme, co dělají, a můžeme je navštívit. Pokud by zastropování výše úvěru prošlo, část lidí to jen nažene do šedého a černého sektoru ilegálních poskytovatelů půjček.

HN: Během diskuse zazněly i jiné návrhy na další regulaci spotřebitelských úvěrů, například že by poskytovatelé museli povinně nahlížet do úvěrových registrů. Jak si to představujete?

Dnes zákon sice ukládá, že věřitel má prověřit bonitu klienta, ten ale nemusí všechny informace poskytnout. Několik úvěrových registrů existuje a firmy do nich mají přístup, v zákoně ale není zakotveno, že se mají v registru informace povinně sdílet a že by do nich poskytovatelé půjček měli povinně nahlížet pro ověření bonity či zadluženosti klienta. Tato povinnost by do budoucna mohla být opatřením, které by zákon nějakým způsobem upřesňovalo. Mohl by existovat jeden registr, kam subjekty dlužníky hlásí a kam zároveň mají povinnost nahlédnout. Taková databáze může fungovat i na komerční bázi, řada velice dobrých registrů ostatně takto funguje.

HN: Takže vy byste to uvítal?

Myslím, že tohle by vedlo k dalšímu zlepšení, až se téma za několik let zase otevře. Teď bych doporučoval, abychom nechali zákon nějakou dobu odžít a pišme si stranou poznámky na zlepšení. Tohle je jedna z věcí, kterou si dovedu představit, že bychom mohli v budoucnu otevřít.

HN: Zmiňoval jste, že české domácnosti jsou až příliš závislé na bydlení ve vlastním. Chápete jako negativum, že je důraz na bydlení ve vlastním tak silný?

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru