Aktivita zpracovatelského sektoru v Německu v lednu poprvé za více než čtyři roky klesla, v celé eurozóně se její růst téměř zastavil. Důvodem je slabší příliv nových zakázek. Vyplývá to z pátečních údajů společnosti IHS Markit založených na průzkumu mezi nákupními manažery.

Index aktivity zpracovatelského sektoru v Německu klesl na 49,7 bodu z prosincových 51,5 bodu. Dostal se tak pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Na německé exportéry měly negativní dopad spory v mezinárodních obchodních vztazích, upozornila agentura Reuters.

Index aktivity ve zpracovatelském sektoru v eurozóně sestoupil na 50,5 bodu z prosincových 51,4 bodu. Pokles tak vykázal už šestý měsíc za sebou a dostal se na nejnižší úroveň od listopadu 2014. "Lednová hodnota indexu zvyšuje pravděpodobnost, že zpracovatelský sektor je v recesi a že bude v prvním čtvrtletí brzdou ekonomiky," uvedl ekonom Chris Williamson ze společnosti IHS Markit.

Statistický úřad Eurostat ve čtvrtek ve svém rychlém odhadu uvedl, že v posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,2 procenta. Tempo mezičtvrtletního růstu tak zůstalo stejné jako ve třetím kvartálu, tedy na nejslabší úrovni za čtyři roky.

V celém loňském roce hospodářský růst v eurozóně podle Eurostatu zpomalil na 1,8 procenta z předloňských 2,3 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) začátkem minulého týdne snížil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,6 procenta z dříve předpokládaných 1,9 procenta.

Německá vláda ve středu zhoršila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých podniků. Loni podle předběžných čísel statistiků vzrostla o 1,5 procenta, což je nejpomalejší tempo za posledních pět let.