I. Simona Kijonková

Myšlenky Simony Kijonkové míří poslední dobou často mimo Česko. Ze Zásilkovny, firmy, která nabízí komplexní logistické služby internetovým obchodům, chce vybudovat evropského hráče. I proto se mateřská společnost Zásilkovny, holding Packeta, nedávno majetkově propojil se silným investorem, společností Notino. On-line prodejce parfémů a kosmetiky je evropským lídrem ve svém oboru. Proto nepřekvapí ten fakt, že když se potkáváme k rozhovoru v centrále Zásilkovny v pražských Vysočanech, kolem nás běhají obchodní zástupci z různých zemí, kde Zásilkovna už funguje. A další mají rychle přibývat. "Máme dnes ještě poradu kolegů z mezinárodního obchodu, pak přijde víkend," těšila se vytížená podnikatelka, zároveň ale také maminka tří dětí. "V rodině jsme o víkendech zavedli digitální abstinenci. Snažíme se spolu něco podnikat, jezdit na výlety," hlásí. Dobře zabezpečit a vychovat své potomky je pro ni možná ještě zásadnější téma než pro kohokoliv jiného. Sama to jako dítě vůbec neměla snadné.

Kdy jste začala podnikat?

Zásilkovnu jsem založila s dvouletým dítětem, se svou nejstarší dcerou, které je dnes deset, a znovu těhotná s mým prostředním dítětem, dnes sedmapůlletým synem. Ještě mám pětiletou dceru. Mé děti rostou s mojí firmou. Formálně vznikla Zásilkovna v roce 2010. Už to není jedna firma, těch jednotlivých firmiček, spadajících pod holding, je už 14. Z něj je ale právě Zásilkovna stále nejznámější. Podnikat jsem však začala už o dva roky dřív. Jen to tehdy nevyšlo tak dobře.

Proč jste se vůbec vrhla do podnikání?

Jsem ze sociálně slabé rodiny, mám ještě dvě sestry a bratra. Maminka byla samoživitelka. Neměli jsme ani televizi, ani auto. Když mi bylo 13 a moji spolužáci jeli na lyžařský kurz nebo na školu v přírodě, mávala jsem jim za autobusem jako jediná ze třídy, protože jsme na to neměli 700 korun. Začala jsem pracovat už v patnácti, hned, jak to šlo. Přišla jsem ze školy, odhodila tašku a běžela do práce, všechny víkendy a volné chvíle jsem pracovala.

Pocházím z Karlových Varů, tam vládne hotelnictví, služby. Učila jsem se od svých zaměstnavatelů, koukala jim pod ruce. A tam ve mně uzrála myšlenka na to, jakým podnikatelem chci být. Nevěděla jsem, co dělat, ale věděla jsem, že chci podnikat. Že by mě to naplňovalo, že pro to mám nějaký základ a že to budu umět dělat dobře. Informace o tom, jak se to má dělat, jsem si tehdy do paměti jako na harddisk ukládala, a když jsem se do podnikání pustila, sáhla jsem do toho harddisku.

Co to bylo za firmu v tom roce 2008, která vám nevyšla?

Po škole mi byla blízká oblast komunikace a médií, jen jako hobby jsem tehdy měla IT a programování. Rozhodla jsem se pro založení mediální agentury. Měla jsem obrovské klienty. Vše vypadalo zpočátku zalité sluncem, ale s projektem jsme skočili do krize. Klienti jeden po druhém osekávali rozpočty. A já jsem z nezkušenosti neuměla vyvážit fixní náklady s úbytkem příjmů. No, a začala mi tam svítit červená čísla. Radši jsem to podnikání ukončila. Zaplatila jsem, co jsem měla. Na start podnikání jsem měla našetřený asi milion korun. Během půl roku jsem o všechno přišla. Ale nevzdala jsem se.

To muselo být hodně těžké.

Měla jsem techniku, jak přijít na to, co dělat dál. Nechala jsem se zavřít do tmy. Na týden. A uvědomila si, že chci dělat, co mě nejvíc baví. Nebyla jsem sice dobrá programátorka, ale bavilo mě to. Jsem v té oblasti samouk, nemám to vystudované, nikdy jsem v tom nepracovala. Přesto jsem založila IT firmu a z ní vzešla Zásilkovna. Dnes mám několik investic do IT firem, do start-upů. V Zásilkovně vedu tým inovací. Myslím, že už jsem v tom zkušená.

Můžete trochu představit ty start-upy, do nichž jste investovala?

Hned krátce po založení Zásilkovny jsem investovala do IT firmy MYPS, která vyvíjí webové aplikace. Následně jsem v projektu SizeID koupila nejprve 11 procent, pak podíl navýšila na 16 procent. SizeID je taková zajímavá aplikace, kde si přes mobil můžete koupit oblečení podle vašich uložených propozic. Snižuje to vratky obchodníků. To je totiž velký fenomén v oboru nákupu módy. Celý ten obor roste krásně, pojí se s tím ale vratky ve výši 20 až 50 procent. Další pro mě relativně nový projekt je Robeeto, což je takový projekt na služby.

Jak je dnes velká Zásilkovna?

Za osm let jsme se osmkrát přestěhovali, máme přes 500 zaměstnanců, jsme v 11 zemích světa. Cíl je pokrýt celou EU. V každé zemi máme entitu, tedy firmu a zaměstnance, jsme tam jako samostatný subjekt. Celkem máme pokryto přes dva tisíce výdejních míst. Když jsem to rozbíhala, všichni se divili − franšíza v logistice? To nebude fungovat. A funguje. Navíc se ukázalo, že mít franšízingový model je i něco, co může pomoct regionům, málo vytíženým prodejnám. A to mě na tom taky těší. Příklad? V Ostravě se zavřela Nádražní ulice kvůli opravám a prodejce v místě najednou přišel skoro o všechny zákazníky. Díky tomu, že my máme zpravidla malé lehké zásilky, zákazníci se tam naučili chodit. Pán z té prodejny nám pak napsal, že nám děkuje, že jsme zachránili jeho podnikání, že jinak by to musel zabalit. Podnikatelé pomáhají mně, já jim. Internetové prodejny nemají kamenné obchody a neumějí to, naopak kamenné prodejny neumí on-line. Obě strany si takhle moc pomáhají.