Manžel fáral na šachtě a já se přes den doma starala o tři malé děti. Odpoledne jsem chodila do školy naproti naší bytovce uklízet. Po dvou letech jsem si začala shánět novou práci. Líbilo se mi, jak nám pod okny jezdí tramvaje. Zeptala jsem se jedné řidičky a ta mi řekla, ať zajdu na dopravní podnik. Tam mě zaškolili a ve svých jednatřiceti letech jsem začala jezdit," vypráví Jana Jičínská, jak se stala ostravskou řidičkou tramvaje.
První plán byl jezdit, než jí "odrostou děti", nejvýš tak tři roky. "No a letos to bude už 27 let, co jsem do práce nastoupila," říká dnes sedmapadesátiletá řidička. "Tramvaj mi přirostla k srdci."
V době svého nástupu patřila Jana Jičínská i jejích pár kolegyň k výjimkám. Žen řidiček bylo tehdy v hromadné dopravě jen pár, práce byla považována za typicky mužskou. Ostatně i u dopravců se ženy o práci hlásily jen minimálně. Dnes se však situace začíná měnit a žen řídících tramvaje, autobusy, ale třeba i vlaky výrazně přibývá.
Ženy bourají o polovinu méně než muži
Dopravcům se v době rekordně nízké nezaměstnanosti nedaří sehnat profesionální řidiče. Podle sdružení dopravců Česmad Bohemia jich v Česku chybí více než deset tisíc. U mnoha dopravců stačí, aby jim onemocněl jediný řidič − a následně musí zrušit až desítky spojů. V Ústeckém kraji byla loni situace dokonce natolik vážná, že se na zastávkách vedle jízdních řádů objevilo telefonní číslo, na které mohli cestující odesílat SMS s dotazem, zda má na spoj vůbec smysl čekat.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte:
- Proč se nyní dopravci snaží zaměstnat více žen.
- Jak problémy s veřejnou dopravou řeší v zahraničí.
- Jestli mohou pomoct i cizinci.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
